Celý systém se dal do pohybu prvním dnem letošního roku, a není tak na co čekat. Povinnost reportingu ESG dopadá v zásadě stejně na všechny, a to bez rozdílu toho, ve které části dodavatelského řetězce se nacházejí. Tedy i na logistiku. Rozsah úkolů, nebo chcete-li výzev, které před námi teď stojí, je ohromný. Ve výrobě budeme muset hledat všechny dostupné cesty k nahrazení energie z fosilních paliv tou z OZE, ke konverzi výrobních hal na energeticky pasivní, dohlédnout na důslednou implementaci zásad personální politiky, všechny dodavatele podrobit několikastupňovému prověření toho, zda i oni respektují příslušná pravidla hry… Obchod včetně toho s mimoevropskými trhy bude ve snaze naplnit stanovené cíle upírat svou pozornost vedle kvality zboží a spolehlivosti dodávek víc než doposud i na způsoby jeho výroby, původ jednotlivých materiálů a komponent a na příslušné výrobní zvyklosti. Povinností obchodníků nově bude standardně doložit to, že při výrobě zboží jsou v zemi jeho původu respektovaná stejná pravidla jako v Evropě. O poznání složitější se ale stává pozice logistiky, jejímž úkolem je s jistou dávkou nadsázky propojit výrobce s jejich koncovými zákazníky. Právě s těmi zákazníky, kteří na jedné straně svou vůlí podpořit rychlý přechod směrem k bezemisní budoucnosti zvyšují tlak na konverzi celého dodavatelského řetězce, na straně druhé ve velké většině odmítají akceptovat zvyšování nákladů právě na logistiku zboží, kterého svou rostoucí poptávkou vrhají rok od roku do globálního systému stále více. Přitom přestavba standardní moderní skladové haly na energeticky pasivní představuje investici v řádu vyšších desítek milionů korun, cena plně elektrického vozidla je ve srovnání s konvenčním dvoj- až trojnásobná, u vozidel poháněných vodíkem ještě o poznání vyšší. K tomu všemu je třeba připočíst další náklady způsobené cenou alternativních zdrojů energie a dalšími provozními investicemi, náklady vznikajícími v důsledku absence nezbytné infrastruktury atd. Přes to všechno je ale dramatický nárůst nákladů jen jedním z problémů, který bude nutné zohlednit minimálně v tempu přechodu na bezemisní podnikání. Tím druhým, ale snad ještě významnějším, je nutnost zachovat logistice maximální míru flexibility. Už ze zkušeností nejvýznamnějších válečných konfliktů historie lidstva jasně vyplývá, že celý systém je jen tak flexibilní, jak flexibilní je jeho logistika. Ta, i přes veškerou snahu jednotlivé procesy a technologie maximálně standardizovat, si musí zachovat schopnost absorbovat nepředvídané výkyvy výroby, sezonnosti spotřeby i nejrůznějších překážek na trase od výrobce ke konečnému zákazníkovi.
Technologie
Jistou naději, i když zatím ve stínu obav z měnící se struktury evropského průmyslu jen velmi křehkou, do logistiky přináší sílící diskuse o potřebě ponechat na cestě k uhlíkově neutrální společnosti otevřených více možností. Ukazuje se, že bude třeba dát šanci širšímu spektru technologií a rizika plynoucí z chystané transformace mezi ně rozumně rozložit. Co je (snad)
dobré pro malá městská auta, nemusí vyhovovat vozům velkým, co se osvědčilo v provozu železnice, nemusí být vhodné pro dopravu námořní nebo leteckou. Budoucnost tak snad nabídne důstojné místo na pomyslném výsluní společenské objednávky vedle v logistice jen omezeně využitelných BEV (Battery Electric Vehicles) elektromobilů také technice poháněné energií z vodíkových článků nebo s motory spalujícími třeba bioLNG nebo některé ze syntetických paliv. Jen svět obrazně řečeno barevný, ne černobílý, nabídne lidem, kteří v něm žijí, sílu a ochotu přicházet s novými nápady, inovovat a celou společnost posouvat k její prokazatelně lepší budoucnosti.
Infrastruktura
Události posledních let jako by nás chtěly upozornit na fakt, že náš život bude jen tak kvalitní, jak kvalitní, odolná, kapacitní a flexibilní bude infrastruktura. Optikou logistiky se z pohledu kontinentálního jedná především o infrastrukturu energetickou, silniční a železniční. Z pohledu globálního pak především o infrastrukturu námořní a leteckou. A my jako bychom ve všedním spěchu za rychlým dosažením vyšší udržitelnosti našeho vlastního podnikání právě v budování nezbytné infrastruktury selhávali. Příkladů se nabízejí desítky, možná stovky. V našich podmínkách nelze nezmínit plány rozvoje sítě veřejných logistických center, jejíž koncepty jsou minimálně posledních třicet let jen pravidelně přepisovány do verzí lišících se od sebe v podstatě jen datem jejich předložení. Samostatnou kapitolou jsou i otázky reálné kapacity energetické infrastruktury pro dosažení cíle plné elektromobility, výroby a distribuce zeleného vodíku, bioLNG či syntetických paliv. Úzká hrdla na infrastruktuře neodvratně vyvolávají potřebu alternativních scénářů, které pohyb zboží zpravidla dramaticky komplikují, prodražují a prodlužují dobu, kterou zboží tráví na cestě, ale především zvyšují nejistotu všech zúčastněných stran z dalších narušení dodavatelských řetězců. V naší paměti stále vězí zkušenost z covidové paralýzy čínských námořních přístavů a s ní spojené dramatické změny v mezinárodním obchodu, růst cen a kritická nedostupnost námořních kontejnerů, prodlužující se termíny dodání klíčových surovin, komponent i výrobků a nucené odstávky výroby po celém světě. Je to právě stav a další rozvoj národní, evropské i globální infrastruktury, na co bychom se dnes měli zaměřit, chceme-li do budoucna zajistit udržitelný rozvoj dodavatelských řetězců. A pokud to myslíme vážně s transformací celé společnosti směrem k uhlíkové neutralitě, měla by to být právě infrastruktura, do čeho budeme investovat čas, invenci a peníze v první řadě. V opačném případě se vydáváme na skutečně velmi tenký led.
Lidé
Paradoxem svého druhu je skutečnost, kolik pozornosti věnujeme s příchodem reportingu ESG problematice environmentu, zastoupené v akronymu písmenkem „E“, zatímco témata skrývající se pod centrálně umístěným písmenem „S“ ponecháváme prozatím tak trochu stranou. Přitom jde o tu část strategie, která se soustředí na sociální aspekty podnikání, resp. na požadavek respektování potřeb zaměstnanců. Podstatou sociálních aspektů ESG jsou vztahy organizace s lidmi stejně jako její kroky, které mají dopad na jednotlivce, skupiny a společnost. Logistika ve srovnání s ostatními obory nedokáže svým zaměstnancům nabídnout příliš mnoho úlev z každodenní tvrdé práce. Zboží na cestě od dodavatele ke konečnému zákazníkovi až na skutečné výjimky nelze z logiky věci obsloužit z home office. Stejně tak je velmi obtížné představit si, že uprostřed skladu vznikne pro skladové operátory chill zóna, v níž budou kmenoví zaměstnanci spolu s agenturními pracovníky čerpat uprostřed směny v polystyrenových baloncích či síťových houpačkách energii pro další práci. Tudy zjevně cesta nevede, přesto ale mladé, nadané, vzdělané a kreativní lidi logistika nutně potřebuje. Jak už bylo řečeno, logistika je oborem velmi dynamickým, zajímavým a plným výzev vyvolaných neustále se měnící poptávkou širokého portfolia zákazníků. Nezbývá tedy než rutinní práci přenechat moderním technologiím a lidem svěřit to, s čím si ani umělá inteligence jen tak neporadí. Investujme do digitalizace datových toků, automatizace a standardizace procesů a hledejme cesty, jak co největší množství pracovních úkonů přenechat strojům a moderním technologiím. Lidem ponechejme přemýšlení nejen o tom, co si zákazník přeje dnes, ale především o jeho budoucích potřebách. Zapojení lidí by v budoucnu mělo vyžadovat ještě vyšší stupeň kreativity, flexibility, invence a ochoty riskovat. Logistika, má-li i nadále bezezbytku plnit svoji nezastupitelnou úlohu v celém dodavatelském řetězci, musí zůstat zajímavá pro takové lidi, kteří tento typ adrenalinu k životu potřebují. Takoví lidé firmám totiž pomohou naplnit nejen jejich rozpočty, ale i očekávání výše zmíněné strategie ESG.
Miroslav Rumler | Managing Partner, Reliant Group
Motto: Nejjistější cestou k udržitelné budoucnosti je změna spotřebitelského chování.
Absolvent VŠE a State University of Illinois in Champaign / Urbana v USA.
Vedle rodiny, sportu a cestování volný čas rád tráví se svými jednostopými i dvoustopými veterány.
Hlavní milníky v kariéře
2016 – Managing Partner, RELIANT Group
2017 – Vice President, Česká logistická asociace
2023 – Vice President, Evropská logistická asociace
Zdroj: GS1 Czech Republic
