Prazdroj nasazuje fotovoltaiku ve svých pivovarech. Panely s plochou čtyř fotbalových hřišť uspoří stovky tun CO2

23.11.2023 | Logistický HYDEPARK

Plzeňský Prazdroj spustil rozsáhlý program instalace solárních panelů na střechy provozních budov svých pivovarů. V těchto dnech zapojil první solární elektrárnu ve svém pivovaru ve Velkých Popovicích.

Nasazení fotovoltaiky představuje další krok na cestě Prazdroje k uhlíkové neutralitě ve výrobě, které chce dosáhnout do roku 2030. Využitím sluneční energie sníží Prazdroj emise CO2 o téměř 500 tun ročně.

Jako první byla solární elektrárna instalovaná v pivovaru ve Velkých Popovicích, do provozu byla zapojena právě v těchto dnech. Celkem 288 panelů bylo umístěno na střeše čistírny odpadních vod. Celkový výkon fotovoltaiky postačí na pokrytí přibližně 12 % spotřeby čistírny. „Do konce roku přijde na řadu ještě druhá část instalace ve Velkých Popovicích, a to na střeše stáčecí linky, kam umístíme dalších 466 panelů. Ty pokryjí zhruba 10 % spotřeby stáčírny,“ říká Václav Šimek, manažer Velkopopovického pivovaru.

Následovat bude instalace fotovoltaiky v Pivovaru Radegast v Nošovicích a během příštího roku pak v plzeňském pivovaru. Celkem tak Prazdroj na střechách svých provozních budov plánuje nainstalovat 3 400 solárních panelů s celkovou plochou 23 000 m2, což odpovídá čtyřem fotbalovým hřištím. Roční produkce elektřiny ze všech solárů dosáhne téměř 1600 MWh a pokryje 2,4 procenta celkové spotřeby energie všech tuzemských pivovarů Prazdroje, čímž ušetří až 500 tun CO2 ročně. „Naším cílem je v budoucnu využívat energii pouze z obnovitelných zdrojů. Fotovoltaika je jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout. Panely instalujeme na vhodných střechách, které není potřeba nijak dodatečně staticky zabezpečovat,“ uvádí technický ředitel Plzeňského Prazdroje Pavel Šemík.

Nejvýznamnější nasazení fotovoltaiky dovolují provozní budovy pivovaru v Nošovicích, kde dojde k instalaci v lednu příštího roku. Prazdroj zde na střeše automatizovaného skladu osadí 1 750 solárních panelů. Ze sluneční energie se tak plně pokryje nejen veškerá spotřeba skladu, ale navíc ještě 36 % spotřeby plechovkové linky. V plzeňském pivovaru je pak v plánu více než tisícovka panelů. Ty budou umístěny na střeše nového automatizovaného skladu, který byl zprovozněn letos v lednu. Energie ze slunce pokryje více než 48 % spotřeby skladu.

Investice do využívání solární energie představuje součást celkové strategie udržitelnosti Prazdroje, jejímž cílem je od roku 2025 využívat pouze elektřinu z obnovitelných zdrojů. Z prostorových důvodů ale není možné pokrýt spotřebu všech pivovarů jen ze slunce. „Významný podíl na cestě k uhlíkové neutralitě má nákup zelené elektřiny od externích dodavatelů. Tady vhodného partnera ještě hledáme. Rádi bychom podpořili vznik úplně nového zdroje, který by pokryl naši spotřebu. Stejně důležité je také teplo. Například v Plzni odebíráme už dva roky tepelnou energii z dřevní štěpky od Plzeňské Teplárenské a díky tomu se nám podařilo snížit emise plzeňského pivovaru o 76 %,“ dodává Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj neustále pracuje na snižování energetické náročnosti ve výrobě, logistice a všech procesech svého podnikání. Mezi konkrétní kroky patří redukce spotřeby, rekuperace neboli opětovné využívaní zbytkového tepla či chladu, nebo také snižování teplotních ztrát pomocí účinnější izolace. Při výměně technologií je právě energetická náročnost vždy jedním z klíčových parametrů.

Zdroj: Pilsner Urquell

Geis v roce 2024 pokračoval v růstu

Navzdory ekonomické nejistotě, rostoucím nákladům a stále silnější konkurenci skupina Geis v roce 2024 dále upevnila svoji pozici na trhu, a to nejen prostřednictvím akvizic dalších společností. S obratem 1,95 miliardy eur zaznamenala firma oproti předchozímu roku nárůst o 3,2 %. Česká část skupiny dosáhla dokonce meziročního růstu obratu 4,6 %.

Nové silnice a rychlodráhy propojí krajská města a zkrátí cestování do regionů i metropolí

Studie možností a příležitostí nastiňuje přes 630 kilometrů hlavních a vedlejších koridorů uvažovaných dálničních a silničních propojení krajských měst po dostavbě základní dálniční sítě. Spolu s tím začnou první stavby z plánovaných více než 760 kilometrů vysokorychlostních tratí. Změní se i železniční uzly v Praze a Brně. Příležitost dostane i vodní doprava.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.