Dominanci této události ve veřejném prostoru ale krom už zmíněných ruských dronů nad Polskem narušil tento týden i kanadský premiér Mark Carney svým prohlášením, že o 60 dnů odkládá oznámení dalšího postupu ohledně cílů spojených s plány na další růst prodejů elektromobilů na kanadském trhu v roce 2026. Doposud Kanada předpokládala, že ty v příštím roce dosáhnou dvaceti procent prodejů všech vozidel, skutečnost se však tomuto stavu ani vzdáleně neblíží. Carney za hlavní důvod pro přehodnocení dalšího postupu uvádí fatální trhliny v dodavatelských řetězcích způsobené mnoha vlivy včetně tendencí k tržnímu protekcionizmu, bezpečnostních rizik a stagnující ekonomiky. „Aktuální vývoj nás nutí spoléhat především na zdroje, které máme pod svou vlastní kontrolou a nečiní nás závislými na druhých“, říká pragmaticky kanadský premiér.
Shodou okolností na tento týden plánuje vlastní kulatý stůl s kapitány evropského automotive i šéfka Evropské komise. Stále hlasitěji totiž zaznívají hlasy zevnitř tohoto pro Evropu klíčového odvětví, které varují před ukvapeným postupem transformace směrem k plné elektromobilitě sedmadvacítky. „Myslím si, že je nereálné, aby poptávku do roku 2035 plně ovládly elektromobily,“ prohlásil podle dostupných zdrojů sám Oliver Blume, generální ředitel koncernu Volkswagen, tedy největšího německého výrobce automobilů zaměstnávajícího po celém světě bezmála tři čtvrtě milionu lidí. Podobně kritické hlasy zaznívají v posledních dnech i od šéfů BMW a Mercedesu. Ti všichni se teď snaží na poslední chvíli přesvědčit politiky, aby zmírnili cíle EU v oblasti emisí CO₂ pro své stávající vozové parky a zrušili plánovaný zákaz spalovacích motorů do roku 2035. Shodují se totiž na tom, že na tahu teď už nejsou výrobci, kteří jsou připraveni v nadcházejícím roce na německý trh dodat novou generaci cenově dostupných elektromobilů. Jsou přesvědčeni, že za neochotou spotřebitelů vyměnit své vozy se spalovacími motory za elektromobily není ani tak nedostatek levných elektrických aut, ale spíš vysoké náklady na elektřinu, reálná nedostatečnost nabíjecí infrastruktury a s vysokou mírou pravděpodobnosti i vkus těchto spotřebitelů.
Snad jen škarohlídi mohli v noci z neděle na pondělí namítnout, že Měsíc oproti jejich původním očekáváním (díky lomu slunečního světla v zemské atmosféře) nezmizel při zatmění úplně a zůstal po celou dobu osvětlený slabou oranžovou září našich červánků. Těm s pozitivním viděním světa kolem nás by naopak nehasnoucí osvit i v čase úplného zatmění mohl být inspirací a posílit je v přesvědčení, že i přes mnoho důvodů k beznaději v tomto směru stále ještě existuje cesta k opravdu moderní, odolné, bezpečné, ekonomicky udržitelné, a hlavně flexibilní mobilitě budoucnosti…
Mirek Rumler
