Za novinku v těch letošních volbách ale přece jenom něco považovat lze. Pozorným divákům veřejnoprávní televize jistě neuniklo, že hned první poprázdninová předvolební debata v úterý byla věnována právě tématům dopravy a logistiky. Ne obraně, ne zdravotnictví, ne bydlení a ne energetice. Že by to byl důkaz jakéhosi procitnutí, pochopení skutečného významu dopravy a logistiky pro fungování ekonomiky a vlastně i celé společnosti? Povědomí některých účastníků panelu o elementárních tématech obou diskutovaných oblastí tomu nezbytně nenasvědčovalo. Je až s podivem, jak málo z nich dokáže vyjmenovat skutečné oborové priority, ale také označit hlavní rizika. Jak moc inklinují k neustálému opakování dogmat charakterizujících spíše situaci v devadesátkách, nakolik se spokojí s argumentací nepodloženou reálnými provozními daty. Na jejich omluvu je ale třeba uvést, že zdaleka ne všichni účastníci debaty jsou adepty jednotlivých stran na posty v čele rezortu dopravy a s ní i logistiky.
Ať se jednotliví politici ve vztahu k logistice nakonec projeví jakkoli, je dobré už samotné zjištění, že minimálně média naši každodenní rutinu dnes nepovažují za společenskou přítěž, ale za obor klíčový pro rozvoj směrem k moderní a funkční společnosti. Není to moc, aly my v logistice dokážeme mít radost i z drobného zlepšení. Právě taková drobná zlepšení dláždí cestu k velkým a převratným změnám. Nezbývá než věřit, že změny, jež tyto volby přinesou, budou pro nás pro všechny třeba jen malým krokem kupředu, a ne dvěma kroky zpátky…
Miroslav Rumler
