Na počátku každého projektu musí být kvalitní a komplexní analýza, která poskytne relevantní údaje pro design samotného řešení. Tradičním problémem každého zpracovatele procesní analýzy je nedostatek relevantních dat, v horším případě i jejich nízká kvalita. Do jaké míry může design a následnou implementaci ovlivnit právě nízká kvalita vstupních dat?
Existuje zde přímá úměra mezi kvalitou zadání a výsledným řešením. Kvalitativní úroveň zadávací dokumentace ovlivňuje celá řada faktorů. Mezi těmi nejběžnějšími jsou nedostatek relevantních dat na straně jejich poskytovatele, obava z poskytnutí dat reálných, která nesvědčí o dobrém stavu věcí v daném systému, a mnoho dalších. Častěji, než by si lidé dokázali představit, přípravu projektu komplikují předcházející doporučení a na nerealistických základech postavená řešení nejrůznějších externích odborníků.
U skladů je motivací k automatizaci zpravidla jednak navýšení skladové kapacity, ale také zrychlení skladových operací. Nakolik jsou dostupná řešení schopna naplnit očekávání zákazníků?
Důležité je, aby očekávání zákazníka byla realistická, a to jak ve smyslu výkonu celého systému, tak i na jeho skladovací kapacitu s ohledem na prostor, který je pro zástavbu reálně k dispozici. I moderní technologie mají své limity a s těmi je potřeba počítat. Dalším komplikujícím prvkem mohou být například ale i atypické, resp. pro dostupné technologie nevhodné skladovací a manipulační jednotky, nebo třeba kompatibilita stávajícího informačního systému. Nepřál bych si, aby výčet možných komplikací, které mohou projekt na automatizaci skladového provozu už v samotném počátku ohrozit, vyzněl jako argument proti automatizaci. Chci tím jen ilustrovat, jak důležité je celkové přípravě projektu věnovat dostatek času, celý projekt důkladně promyslet včetně jeho realizovatelnosti a teprve když je všechno nachystané, projekt realizovat. Velmi důležitým aspektem na počátku výběrových řízení je rovněž cenové očekávání na straně investorů, které nemusí být v konečném důsledku naplněno a může být na základě podaných nabídek znatelně překročeno. V důsledku toho může dojít k vynuceným úpravám projektu a tím pádem zpoždění realizace. Vhodným řešením může být předběžný rozpočet zpracovaný odbornou firmou s následným doporučením jaký vliv na výslednou cenu mají jednotlivé parametry zadání. V této souvislosti bych rád uvedl, že naše společnost potenciálním zájemcům o automatizovaná skladová řešení poskytuje bezplatné konzultace nejen ve fázi počátečních úvah, ale i ve stádiu pokročilých příprav. I naším zájmem totiž je, aby s výsledným řešením byl zákazník maximálně spokojený a celý přechod „od starého k novému“ aby proběhl hladce a co nejrychleji.
Co tedy pro zpracování odborné analýzy od svých zákazníků potřebujete?
Potřebujeme získat v první řadě jednoznačný a ucelený popis požadovaných logistických procesů. Dále se neobejdeme bez definice požadavku zákazníka na výkonost systému. Ta může rovněž vyplynout z analýzy stávajících provozních dat, která významně pomohou celý systém nastavit nejen na současné potřeby, ale s určitou přesností umožní odhadnout další vývoj v průběhu několika následujících let. Neodmyslitelnou součástí vstupních dat je rovněž definice prostoru určeného k zástavbě novým, automatizovaným řešením. Důležité pro nás je i to, aby jednotlivé požadované parametry řešení nebyly v nějaké zásadní kontroverzi.
Co konkrétně máte na mysli, když hovoříte o kontroverzi parametrů?
Uvedu jeden jednoduchý příklad. Zákazník požaduje automatizované řešení skladu, ale současně dodává, že ho bude provozovat pouze jednu pracovní směnu denně. Necítíte tam tu kontroverzi? Proč by měl někdo investovat do nákladného automatizovaného řešení, když ten systém bude převážnou část dne mimo provoz? Velmi často nám návrh optimálního řešení automatizovaného skladu komplikují požadavky zákazníků na maximální možný stupeň automatizace, aniž by pro něj byly vytvořeny potřebné provozní nebo prostorové podmínky. Obecně platí, že vyšší náklady automatizace lze v rozumném časovém úseku amortizovat jen v případě, že budou dostatečně využity jak z hlediska intenzity provozu, tak z hlediska směnnosti, tedy že bude automatický systém dostatečně využit. Podobně se také setkáváme s více či méně realistickými požadavky na termínový plán realizace. Jde zpravidla o projekty poměrně rozsáhlé, a to jak z pohledu stavebně technologického, tak i s ohledem na výši investice. Jak příprava, o které jsem se už zmínil, tak i vlastní realizace projektu s nezbytným pilotním provozem vyžadují, aby byl k dispozici dostatek času. Ten se následně podle našich zkušeností vrátí formou hladkého náběhu celého nově vzniklého systému do standardního provozu.
Dá se to interpretovat tak, že čím víc informací před zahájením projektu získáte, tím lepší lze očekávat výsledek?
Takto bych to určitě neformuloval. Na opačné straně je totiž poměrně častá situace, kterou lze charakterizovat jako příliš mnoho detailních informací bez přímé souvislosti s požadovaným řešením. A to je kontraproduktivní. To, co skutečně potřebujeme, je ucelená sada informací relevantních pro daný projekt, které věrohodně popisují skutečný stav jednotlivých procesů i celého systému a jasná představa o tom, jakým způsobem budoucí technologii řídit a provázat se stávající podnikovou strukturou.
Zdroj: LogisticNEWS
