Logistika bývá často považována za motor celého dodavatelského řetězce – bez plynulého toku zboží, informací a kapitálu se zastaví i ten nejlépe rozjetý byznys. Přesto se ve skladech mnoha firem hromadí zboží, které se nepohybuje.
„Mnoho firem se předzásobuje z obavy, že jim zboží dojde. A protože mají prostor, raději ho zaplní. Jenže právě tohle ‚pro jistotu‘ bývá drahé. Ukazuje to, že komunikace v řetězci nefunguje tak, jak by měla. Podle našich zkušeností bývá 20–30 % skladových zásob ve firmách zbytečných jen kvůli chybějící důvěře v data,“ vysvětluje Lubomír Veselý, CEO společnosti GRiT.
Podle něj je klíčové dívat se na skladové hospodářství v širším kontextu. Efektivní logistika totiž nezačíná u manipulační techniky, ale u dat. Pokud má firma přesné informace o tom, co se právě vyrábí, expeduje nebo doručuje, může plánovat s mnohem větší přesností. „Elektronická komunikace EDI umožňuje, aby si dodavatelé a odběratelé vyměňovali data automaticky. Díky tomu odpadá ruční přepisování objednávek, e-maily i telefonáty. Všechno běží přesně, rychle a spolehlivě,“ popisuje.
Data místo intuice
Jedním z příkladů, které GRiT pomáhal zavést, byl projekt zaměřený na automatizaci příjmu zboží ve velkém distribučním centru. „Nezačínali jsme tam fakturami ani objednávkami, ale avízy dodávek. Chtěli mít přehled o tom, co přijde na sklad, kdy a v jakém složení,“ vysvětluje Veselý.
Zásadním krokem pak bylo doplnění SSCC kódů, které umožňují přesně identifikovat, co je v každém balíku. „Díky tomu se zefektivnil proces příjmu zboží a odpadlo zbytečné rozbalování zásilek. Pro automatizované zpracování je totiž klíčové, aby systém dokázal přesně rozpoznat, jak se zbožím naložit. Pokud identifikace chybí, technologie často neví, co s ním,“ doplňuje.
Podobný přístup uplatňuje i řada nadnárodních firem, které s GRiTem spolupracují. Nejvýraznějším příkladem jsou projekty, kde si obchodní partneři sdílejí i data o zásobách na skladech a provozovnách. „Když dodavatel vidí, kolik zboží má odběratel k dispozici, může lépe plánovat výrobu a nedělat přebytky. Tím se eliminuje tlak na výprodeje, expirace a plýtvání,“ dodává Veselý.
Když kapacita vzniká díky lepší komunikaci
Podle něj právě transparentní komunikace mezi články řetězce rozhoduje o tom, jak efektivně celý systém funguje. „Pokud dodavatel umí automaticky potvrdit objednávku a zákazník má jistotu, že zboží přijede ve stanovený čas, nepotřebuje mít ve skladu rezervy na měsíc dopředu,“ říká.
V praxi to znamená, že EDI zprávy jako order response (ORDRSP) nebo avízo dodávky (DESADV) přinášejí firmám jistotu a umožňují zavést dynamické plánování. „Když mi systém oznámí, že dodávka dorazí v 11 hodin, mohu ji rovnou směrovat na odchozí trasu. Nemusím ji vést dozadu do skladu, zaevidovat a pak znovu vyskladnit. To je úspora času, prostoru i energie.“
Na straně řízení skladů pak GRiT propojuje EDI komunikaci s vlastním systémem LOKiA WMS, který pomáhá firmám řídit tok zboží, trasování i vychystávání v reálném čase – tedy přesně tam, kde se data mění v pohyb.
Z dat, která skrze EDI proudí, se stává nástroj řízení. Firmy mohou přesně měřit spolehlivost dodavatelů, vyhodnocovat OTIF (on-time, in-full), sledovat kvalitu dodávek nebo chyby v procesech. A především – mohou rozhodovat na základě faktů, ne pocitů.
Méně plýtvání, víc jistoty
Veselý upozorňuje, že přebytky ve skladech nejsou jen ekonomickým problémem. Mají i dopad na ESG reporting a udržitelnost. „Když vyrobím zbytečně moc, musím to protlačit trhem. Následují slevové akce, plýtvání potravinami nebo zničení zboží. To všechno se bude čím dál víc promítat do firemních reportů a výkazů odpovědnosti,“ říká.
Digitalizace podle něj proto není jen otázkou úspor, ale i zodpovědného řízení. „Pomocí jednoduchých, ale přesných dat můžeme dělat větší pořádek, mít přehled a zvyšovat spolehlivost celého řetězce. To, co dřív fungovalo na intuici, dnes musí fungovat na faktech.“
V GRiTu dnes pomáhají firmám nastavit komunikaci, která neřeší jen objednávky a faktury, ale celý tok dat v dodavatelském řetězci. Právě tam podle Lubomíra Veselého leží největší nevyužitý potenciál – jak pro úspory, tak pro růst. A v době, kdy rozhoduje přesnost a rychlost informací, už nejde jen o to, zda digitalizovat. Jde o to, jestli dokážete využít data dřív než konkurence.
Zdroj: LogisticNEWS
