Zpátky do minulosti …?

27.10.2022 | Pod lupou

Ilustrační foto

Žijeme v době, kdy otázek přibývá víc než odpovědí. To platí pro politiky stejně jako pro úředníky, firmy i pro běžné občany. Pro mnohé z nás to znamená dělat celou řadu rozhodnutí, u nichž si ani s odstupem času nejsme jisti jejich správností či alespoň relevancí. Navíc většina lidí z duše nesnáší změny v zaběhnutých algoritmech. Leckdo si asi ještě vzpomene na divoké predikce, které zaznívaly před více než třemi desítkami let z dílen předních světových ekonomů v souvislosti s transformací ekonomik zemí bývalého sovětského bloku: dolar za stovku, kolaps plánované ekonomiky, chudoba … Katastrofické scénáře nejenže se nakonec až na výjimky nenaplnily, ale devadesátky v mnoha ohledech překonaly veškerá očekávání. Byla to jízda, která celou společnost významně proměnila, ale současně jsme urazili velký kus cesty k modeí západní civilizaci. Jako sametová revoluce u nás, i v ostatních státech bývalé sovětské sféry nečekaná změna představovala v danou chvíli velkou nejistotu, v konečném důsledku ale zafungovala jako katalyzátor změn, a to nepochybně změn k lepšímu. Rozsah změn, kterými procházíme dnes, je zjevně o poznání větší, než bylo bourání železné opony. Hroutící se jistoty posledních let, jakými byla ambiciózní evropská energetická koncepce, sílící potřeba dodatečných investic do hibeovaných národních armád, ale i nevídané politické veletoče v čele významných evropských ekonomik dávají tušit, že jízda už zmíněných devadesátek nemusela být jízdou zdaleka poslední. Doufejme jen, že až ten čas plný nových příležitostí nastane, bude dostatečná vůle neudělat znovu ty stejné chyby, které mnohým z nás vzpomínku na adrenalin té výjimečné doby na sklonku minulého století přeci jen tak trochu kalí …

Miroslav Rumler

Jak si jednou zvykneš…

Zvyk je železná košile, říká známé české přísloví. Je to narážka na jednu ze základních lidských vlastností, totiž na naši rezistenci ke změnám, k tomu, že máme tendenci preferovat mnohdy nedokonalou, zato zažitou praxi, než abychom zariskovali a přijali nové, nezřídka lepší řešení. A co že mě k téhle úvaze přivedlo? Bylo to nedávné výročí první poštovní známky, která přinesla revoluční obrat v pohledu lidské společnosti na doručování zásilek, resp. na formu placení za její doručení. Dostala název Penny Black, tedy černá jednopencovka, a jako první poštovní známka světa byla vydaná ve Velké Británii 1. května 1840. Známka zobrazuje – jak jinak – profil královny Viktorie, má hodnotu jedné pence a byla součástí reformy poštovnictví. Celkem bylo tenkrát vytištěno přes 68 milionů kusů. A zatímco do té doby bylo zvykem, že poštovné platí příjemce proti doručení zásilky, poštovní známka umožnila doručení zásilky vyplatit straně odesilatele předem, totiž v okamžiku jejího předání britské poště.

Jo, první máj…

Zítra je pro většinu z nás volný jinak všední pracovní den, a navíc není vyloučené, že ty šťastnější dokonce i ku lásce pozve hlas hrdliččin. Mnozí z těch, kteří stále ještě mají důvěru v moderní meteorologické modely řízené datovou analýzou umělé inteligence, nabízí prodloužený víkend vítanou příležitost naplánovat výlet na chatu, projížďku na kole, nebo na motorce a užít si to, co lze bezpochyby považovat za začínající jaro. Okrasné zahrady a parky začínají hýřit barvami, rekreační oblasti a zahrádkářské kolonie prožívají návrat svých nedočkavých uživatelů a vozovky se plní svátečními řidiči, cyklistickými pelotony i osamělými a za šera jen sporadicky osvětlenými jezdci.

Každý den (ne)může být posvícení…

Slavíme rádi. Na rozdíl od většiny jiných národů máme vedle narozenin i svátky neboli jmeniny. A snad i proto, že neustále přibývá jmen, která už se do tzv. občanského kalendáře ani za cenu dalších duplicit nevejdou, vedle narozenin, jmenin a křesťanských svátků rok za rokem přibývají stále další a další dny sváteční a významné, a to zejména z pohledu našich tradic a národní identity. Nově ukotvené svátky nejenže ty dosavadní nenahrazují, ale vrství je na sebe. Řekněme například, že jste se narodil 16. března a rodiče vám dali jméno Herbert. Pak slavíte narozeniny a svátek současně, navíc ale svátek slavíte společně s Elenou, na kterou už samostatný svátek nezbyl. Tentýž den je ale současně svátkem všech příznivců roztomilých asijských medvídků, kteří mají svůj mezinárodní Den pand (World Panda Day). Ani to ale nestačí, protože v kontextu škol a vzdělávání je tento den navíc spojován s oslavou matematiky, především pak čísla π. To mi, podobně jako většina ostatních matematických konstant, k srdci nepřirostlo natolik, abych jeho mezinárodní svátek přijal za vlastní, nicméně mnozí možná nepohrdnou a číši na jeho počest každoročně slavnostně pozdvihnou. Tak jako tak, důvodů je víc než dost.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.