Jaro jako čerstvý impulz, začátek nového …

23.03.2023 | Pod lupou

A jaro je tady. Konečně, chtělo by se říct, letošní čekání na něj bylo v mnoha ohledech úzkostlivější než jindy. Jakkoliv je jeho nástup pozvolný, prodlužující se den i znatelně rostoucí síla slunečních paprsků dávají tušit, že termín „přezouvání na letní“ se mílovými kroky přibližuje. Není to ale jen počasí, co nám dodává novou energii a s ní snad i pozitivnější myšlenky.

Mediální prostor se postupně plní stále více reálnými úvahami mocných Evropy o tom, že dosavadní dogma o podobě emisní normy Euro 7 a zejména pak úplný zákaz prodeje spalovacích motorů od roku 2035 možná skutečně nejsou v zájmu nejen Evropanů, ale dost možná ani reálného dosahovaní dříve vytýčených cílů. Stejně tak, jako jaro ještě definitivně nepřevzalo otěže od vlezlé zimy, ani boj o pozvolný, smysluplný, a hlavně pro většinu přínosný přechod od tradičního k udržitelnému není zdaleka u svého konce.

Udržitelnost a význam moderních technologií při hledání její optimální podoby byly také náplní tradiční Reliant Technologické konference s podtitulem Udržitelná budoucnost: Člověk a moderní technologie, jež se jen několik málo hodin po jarním slunovratu konala v konferenčních prostorách pražského hotelu Panorama.

A byla to právě skutečnost, že představitelé nejprůmyslovějších evropských zemí požadují revizi proveditelnosti strategie dosažení uhlíkově neutrální Evropy, která vnesla zcela nový náboj do diskuze více než stovky předních logistických odborníků, kteří se na letošním ročníku konference sešli. Je naprosto zřejmé, že to jsou právě oni, kdo o potenciálu nových, mnohdy teprve rodících se technologií ani v nejmenším nepochybují. Jako zkušení profesionálové ale dobře vědí, že mají-li přinést očekávaný a hlavně dlouhodobý pozitivní efekt, musí mít tyto technologie dost času pro vlastní vývoj a také pro to, aby mohly o svém přínosu přesvědčit i ty, kteří změnu právě nevítají.

Tak věřme, že první jarní sluneční paprsky, podobně jako slibně vypadající pokusy o alespoň drobnou změnu kurzu, jsou skutečně závdavkem na to lepší, co nás teprve čeká.

Miroslav Rumler

Jak si jednou zvykneš…

Zvyk je železná košile, říká známé české přísloví. Je to narážka na jednu ze základních lidských vlastností, totiž na naši rezistenci ke změnám, k tomu, že máme tendenci preferovat mnohdy nedokonalou, zato zažitou praxi, než abychom zariskovali a přijali nové, nezřídka lepší řešení. A co že mě k téhle úvaze přivedlo? Bylo to nedávné výročí první poštovní známky, která přinesla revoluční obrat v pohledu lidské společnosti na doručování zásilek, resp. na formu placení za její doručení. Dostala název Penny Black, tedy černá jednopencovka, a jako první poštovní známka světa byla vydaná ve Velké Británii 1. května 1840. Známka zobrazuje – jak jinak – profil královny Viktorie, má hodnotu jedné pence a byla součástí reformy poštovnictví. Celkem bylo tenkrát vytištěno přes 68 milionů kusů. A zatímco do té doby bylo zvykem, že poštovné platí příjemce proti doručení zásilky, poštovní známka umožnila doručení zásilky vyplatit straně odesilatele předem, totiž v okamžiku jejího předání britské poště.

Jo, první máj…

Zítra je pro většinu z nás volný jinak všední pracovní den, a navíc není vyloučené, že ty šťastnější dokonce i ku lásce pozve hlas hrdliččin. Mnozí z těch, kteří stále ještě mají důvěru v moderní meteorologické modely řízené datovou analýzou umělé inteligence, nabízí prodloužený víkend vítanou příležitost naplánovat výlet na chatu, projížďku na kole, nebo na motorce a užít si to, co lze bezpochyby považovat za začínající jaro. Okrasné zahrady a parky začínají hýřit barvami, rekreační oblasti a zahrádkářské kolonie prožívají návrat svých nedočkavých uživatelů a vozovky se plní svátečními řidiči, cyklistickými pelotony i osamělými a za šera jen sporadicky osvětlenými jezdci.

Každý den (ne)může být posvícení…

Slavíme rádi. Na rozdíl od většiny jiných národů máme vedle narozenin i svátky neboli jmeniny. A snad i proto, že neustále přibývá jmen, která už se do tzv. občanského kalendáře ani za cenu dalších duplicit nevejdou, vedle narozenin, jmenin a křesťanských svátků rok za rokem přibývají stále další a další dny sváteční a významné, a to zejména z pohledu našich tradic a národní identity. Nově ukotvené svátky nejenže ty dosavadní nenahrazují, ale vrství je na sebe. Řekněme například, že jste se narodil 16. března a rodiče vám dali jméno Herbert. Pak slavíte narozeniny a svátek současně, navíc ale svátek slavíte společně s Elenou, na kterou už samostatný svátek nezbyl. Tentýž den je ale současně svátkem všech příznivců roztomilých asijských medvídků, kteří mají svůj mezinárodní Den pand (World Panda Day). Ani to ale nestačí, protože v kontextu škol a vzdělávání je tento den navíc spojován s oslavou matematiky, především pak čísla π. To mi, podobně jako většina ostatních matematických konstant, k srdci nepřirostlo natolik, abych jeho mezinárodní svátek přijal za vlastní, nicméně mnozí možná nepohrdnou a číši na jeho počest každoročně slavnostně pozdvihnou. Tak jako tak, důvodů je víc než dost.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.