Safety first aneb jedničky a nuly v ohrožení…

30.10.2025 | Pod lupou

Drábová, Svěrák a Řehka. Není mnoho těch, kdo by ke slavnostnímu úternímu prezidentskému oceňování českých osobností měli nějaké zásadní výhrady. Nejenže na seznamu osob, které v rámci slavnostního večera převzaly z rukou prezidenta Petra Pavla vysoká vyznamenání, nebyl ani tentokrát nikdo kontroverzní. Mnozí si navíc všímají toho, jak struktura ocenění reflektuje skutečnosti, které jsou tolik charakteristické pro dnešní společnost.

Ocenění Dany Drábové i celé řady dalších představitelů české vědy, průlomových technologií a výzkumu zřetelně odkazuje na budoucnost, ke které směřujeme. Jde o obory, které jsou a do budoucna budou klíčové k dosažení konkurenceschopnosti společnosti české, evropské, i té takzvaně západní. Ocenění výjimečných umělců, jakými jsou třeba právě Zdeněk Svěrák a Anna Geislerová, oslavují špičkovou kvalitu naší kultury, která je jistě odrazem stavu celé společnosti, jejího naladění a touhy po svobodném rozvoji. Vyznamenání pro náčelníka generálního štábu a hned několik výjimečných osobností českých ozbrojených složek pak lze chápat jako pomyslný zvednutý ukazováček, upozorňující na rizika, jež mohou velmi snadno ohrozit klidný a slibný rozvoj jak naší vědy, tak samozřejmě způsobit zcela zásadní rozval našeho životního stylu a s ním i podoby celé západní kultury. A o ceně, kterou by mohlo představovat právě podcenění stále zřetelnějších hrozeb zvenčí pro nadcházející generace, prezident republiky explicitně hovořil už ve svém úvodním proslovu.

Není pochyb o tom, že jsou to právě moderní technologie, které většinu oborů lidské činnosti vedou k vyšším úrovním automatizace procesů, k důsledné digitalizaci datových toků, ale i k využívání stále dokonalejších schopností umělé inteligence. Jako problém se ale ukazuje původní premisa, že nabízí-li nastolený trend lepší život všem, není důvod obávat se zneužití těchto technologií. Zatímco na východě již třetím rokem probíhá válka plnohodnotná, západ, a zdaleka nejen ten evropský, dnes a denně čelí sofistikovaným útokům války hybridní.  Omyl, nebo snad jen nedbalost, které se řadu let dopouštěli nejen designeři, ale především uživatelé moderních systémů, se dnes ukazuje jako zcela zásadní. Dodavatelské řetězce jsou stále častěji napadány a paralyzovány, což ohrožuje nejen naše komerční zájmy, ale v případě útoků na kritickou infrastrukturu stále více i zdraví a životy lidí.

Náklady, které jsou s nápravou škod vzniklých v souvislosti s nedostatečným zabezpečením systémů propojujících jednotlivé články dodavatelských řetězců spojeny, hovoří jasnou řečí. Zřetelně dokladují potřebu faktor resilience, nebo chcete-li (technologické) odolnosti, zařadit v prostředí komerčního podnikání do těsného závěsu za požadavek na dosahování nezbytné míry zisku. A jestli jsme si tak v této oblasti v posledních letech ve stínu vrhaném urputným bojem s emisemi CO2 tak trochu přichrupli, je načase co možná svižně vyskočit a kyberbezpečnostní požár uhasit, dokud to ještě reálně lze. Pro ty z vás, kdo vnímáte potřebu do bezpečné a inteligentní automatizace dále investovat a své investice co možná efektivně chránit, je již příští týden, konkrétně 5. listopadu, v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze připraven další ročník konference Technology FORUM, na němž se bude tradičně v režii společnosti Reliant na tato témata diskutovat s předními českými odborníky na automatizaci, digitalizaci, využití AI a především na kybernetickou bezpečnost. Přijďte, aktuálních témat máme společně víc než dost…

Miroslav Rumler

Jak si jednou zvykneš…

Zvyk je železná košile, říká známé české přísloví. Je to narážka na jednu ze základních lidských vlastností, totiž na naši rezistenci ke změnám, k tomu, že máme tendenci preferovat mnohdy nedokonalou, zato zažitou praxi, než abychom zariskovali a přijali nové, nezřídka lepší řešení. A co že mě k téhle úvaze přivedlo? Bylo to nedávné výročí první poštovní známky, která přinesla revoluční obrat v pohledu lidské společnosti na doručování zásilek, resp. na formu placení za její doručení. Dostala název Penny Black, tedy černá jednopencovka, a jako první poštovní známka světa byla vydaná ve Velké Británii 1. května 1840. Známka zobrazuje – jak jinak – profil královny Viktorie, má hodnotu jedné pence a byla součástí reformy poštovnictví. Celkem bylo tenkrát vytištěno přes 68 milionů kusů. A zatímco do té doby bylo zvykem, že poštovné platí příjemce proti doručení zásilky, poštovní známka umožnila doručení zásilky vyplatit straně odesilatele předem, totiž v okamžiku jejího předání britské poště.

Jo, první máj…

Zítra je pro většinu z nás volný jinak všední pracovní den, a navíc není vyloučené, že ty šťastnější dokonce i ku lásce pozve hlas hrdliččin. Mnozí z těch, kteří stále ještě mají důvěru v moderní meteorologické modely řízené datovou analýzou umělé inteligence, nabízí prodloužený víkend vítanou příležitost naplánovat výlet na chatu, projížďku na kole, nebo na motorce a užít si to, co lze bezpochyby považovat za začínající jaro. Okrasné zahrady a parky začínají hýřit barvami, rekreační oblasti a zahrádkářské kolonie prožívají návrat svých nedočkavých uživatelů a vozovky se plní svátečními řidiči, cyklistickými pelotony i osamělými a za šera jen sporadicky osvětlenými jezdci.

Každý den (ne)může být posvícení…

Slavíme rádi. Na rozdíl od většiny jiných národů máme vedle narozenin i svátky neboli jmeniny. A snad i proto, že neustále přibývá jmen, která už se do tzv. občanského kalendáře ani za cenu dalších duplicit nevejdou, vedle narozenin, jmenin a křesťanských svátků rok za rokem přibývají stále další a další dny sváteční a významné, a to zejména z pohledu našich tradic a národní identity. Nově ukotvené svátky nejenže ty dosavadní nenahrazují, ale vrství je na sebe. Řekněme například, že jste se narodil 16. března a rodiče vám dali jméno Herbert. Pak slavíte narozeniny a svátek současně, navíc ale svátek slavíte společně s Elenou, na kterou už samostatný svátek nezbyl. Tentýž den je ale současně svátkem všech příznivců roztomilých asijských medvídků, kteří mají svůj mezinárodní Den pand (World Panda Day). Ani to ale nestačí, protože v kontextu škol a vzdělávání je tento den navíc spojován s oslavou matematiky, především pak čísla π. To mi, podobně jako většina ostatních matematických konstant, k srdci nepřirostlo natolik, abych jeho mezinárodní svátek přijal za vlastní, nicméně mnozí možná nepohrdnou a číši na jeho počest každoročně slavnostně pozdvihnou. Tak jako tak, důvodů je víc než dost.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.