Safety first aneb jedničky a nuly v ohrožení…

30.10.2025 | Pod lupou

Drábová, Svěrák a Řehka. Není mnoho těch, kdo by ke slavnostnímu úternímu prezidentskému oceňování českých osobností měli nějaké zásadní výhrady. Nejenže na seznamu osob, které v rámci slavnostního večera převzaly z rukou prezidenta Petra Pavla vysoká vyznamenání, nebyl ani tentokrát nikdo kontroverzní. Mnozí si navíc všímají toho, jak struktura ocenění reflektuje skutečnosti, které jsou tolik charakteristické pro dnešní společnost.

Ocenění Dany Drábové i celé řady dalších představitelů české vědy, průlomových technologií a výzkumu zřetelně odkazuje na budoucnost, ke které směřujeme. Jde o obory, které jsou a do budoucna budou klíčové k dosažení konkurenceschopnosti společnosti české, evropské, i té takzvaně západní. Ocenění výjimečných umělců, jakými jsou třeba právě Zdeněk Svěrák a Anna Geislerová, oslavují špičkovou kvalitu naší kultury, která je jistě odrazem stavu celé společnosti, jejího naladění a touhy po svobodném rozvoji. Vyznamenání pro náčelníka generálního štábu a hned několik výjimečných osobností českých ozbrojených složek pak lze chápat jako pomyslný zvednutý ukazováček, upozorňující na rizika, jež mohou velmi snadno ohrozit klidný a slibný rozvoj jak naší vědy, tak samozřejmě způsobit zcela zásadní rozval našeho životního stylu a s ním i podoby celé západní kultury. A o ceně, kterou by mohlo představovat právě podcenění stále zřetelnějších hrozeb zvenčí pro nadcházející generace, prezident republiky explicitně hovořil už ve svém úvodním proslovu.

Není pochyb o tom, že jsou to právě moderní technologie, které většinu oborů lidské činnosti vedou k vyšším úrovním automatizace procesů, k důsledné digitalizaci datových toků, ale i k využívání stále dokonalejších schopností umělé inteligence. Jako problém se ale ukazuje původní premisa, že nabízí-li nastolený trend lepší život všem, není důvod obávat se zneužití těchto technologií. Zatímco na východě již třetím rokem probíhá válka plnohodnotná, západ, a zdaleka nejen ten evropský, dnes a denně čelí sofistikovaným útokům války hybridní.  Omyl, nebo snad jen nedbalost, které se řadu let dopouštěli nejen designeři, ale především uživatelé moderních systémů, se dnes ukazuje jako zcela zásadní. Dodavatelské řetězce jsou stále častěji napadány a paralyzovány, což ohrožuje nejen naše komerční zájmy, ale v případě útoků na kritickou infrastrukturu stále více i zdraví a životy lidí.

Náklady, které jsou s nápravou škod vzniklých v souvislosti s nedostatečným zabezpečením systémů propojujících jednotlivé články dodavatelských řetězců spojeny, hovoří jasnou řečí. Zřetelně dokladují potřebu faktor resilience, nebo chcete-li (technologické) odolnosti, zařadit v prostředí komerčního podnikání do těsného závěsu za požadavek na dosahování nezbytné míry zisku. A jestli jsme si tak v této oblasti v posledních letech ve stínu vrhaném urputným bojem s emisemi CO2 tak trochu přichrupli, je načase co možná svižně vyskočit a kyberbezpečnostní požár uhasit, dokud to ještě reálně lze. Pro ty z vás, kdo vnímáte potřebu do bezpečné a inteligentní automatizace dále investovat a své investice co možná efektivně chránit, je již příští týden, konkrétně 5. listopadu, v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze připraven další ročník konference Technology FORUM, na němž se bude tradičně v režii společnosti Reliant na tato témata diskutovat s předními českými odborníky na automatizaci, digitalizaci, využití AI a především na kybernetickou bezpečnost. Přijďte, aktuálních témat máme společně víc než dost…

Miroslav Rumler

Věř, ale čemu věříš měř…

Logistice moderní společnost často vyčítá její negativní vliv na životní prostředí, podíl na rostoucím provozu na souši, po vodě i ve vzduchu. Výzkumníci se už řadu let předhánějí v hledání nejvhodnějších metodik měření zejména uhlíkové stopy, které by právě dopravu a logistiku zařadily do pelotonu oborů, jež lidstvu momentálně škodí nejvíc. Za příkladné škůdce jsou – vedle dopravy v jejím nejširším pojetí – považovány zejména energetika a teplárenství, těžký průmysl, zemědělství, stavebnictví a dosud spíše přehlížený provoz extrémně energeticky náročných datových center.

Už tu není novej…

Populární britský velvyslanec Matt Field, jenž z britského velvyslanectví v Praze během uplynulých tří a půl let učinil tu nejviditelnější ambasádu ze všech, se rozhodl pojmout jednu ze svých posledních velkých recepcí v Česku přesně tak, jak ho v Praze všichni znají – s obrovskou dávkou humoru a nadhledu. Na oslavě narozenin krále Karla III. sypal z rukávu vtipy v češtině i angličtině, přičemž hned v úvodu pobavil hosty dotazem, jestli se v češtině zlepšil, a rýpnutím do samotného krále, který na vlastní večírky zásadně nechodí. "Už tu nejsem novej", prohlásil na začátek svého projevu k pečlivě vybraným hostům, kterých se na slavnosti sešlo hned několik stovek. Byli mezi nimi představitelé britských společností působících na českém trhu, významní čeští podnikatelé, novináři, politici, herci, ekonomové i akademici.

Agent jako (nové) téma…

I přes poměrně širokou nabídku nejrůznějších akcí, které jarní měsíce tradičně přinášejí, jako by nastala nouze o nová, aktuální témata, která by měla potenciál přerůst v trendy ovlivňující vývoj klíčových odvětví. Na vině je nejspíš jisté přešlapování evropské ekonomiky, které má hned několik základních příčin. Mezi těmi vnitřními je to zejména setrvalý pokles konkurenceschopnosti, který si působíme tak trochu sami naší vlastní úpornou snahou o transformaci evropské ekonomiky, ty vnější souvisejí především s nárůstem geopolitických překážek a rizik. To vše logicky snižuje apetit společností k rozvoji, investování do technologií s dlouhodobou návratností, ale i k vytváření nových pracovních příležitostí pro perspektivní mladé lidi.