Jo, první máj…

30.04.2026 | Pod lupou

Zítra je pro většinu z nás volný jinak všední pracovní den, a navíc není vyloučené, že ty šťastnější dokonce i ku lásce pozve hlas hrdliččin. Mnozí z těch, kteří stále ještě mají důvěru v moderní meteorologické modely řízené datovou analýzou umělé inteligence, nabízí prodloužený víkend vítanou příležitost naplánovat výlet na chatu, projížďku na kole, nebo na motorce a užít si to, co lze bezpochyby považovat za začínající jaro. Okrasné zahrady a parky začínají hýřit barvami, rekreační oblasti a zahrádkářské kolonie prožívají návrat svých nedočkavých uživatelů a vozovky se plní svátečními řidiči, cyklistickými pelotony i osamělými a za šera jen sporadicky osvětlenými jezdci.

Pesimista by nejspíš utrousil něco v tom smyslu, že vztah mezi ukazateli růstu hustoty provozu na straně jedné a kvalitou vozovek doplněnou o značené i neznačené uzavírky a objížďky už dávno není lineární, ale bohatě exponenciální. K tomu nejspíš ti, kdo právě nepatří k obdivovatelům elektromobility doplní, že situaci jistě nezlepší půltuna navíc v každém voze v podobě trakční baterie, ale ani jejich nehlučný provoz zvyšující riziko kolize s nic netušícím cyklistou. Optimista však může úspěšně opáčit, že to je právě absence dobrých zpráv, ať už z našeho bezprostředního okolí, nebo dnes zejména z krajů vzdálených, co volá po nutnosti kvalitního odpočinku, ideálně mimo naše standardní pracovní prostředí, ale dost možná i v dostatečné vzdálenosti od našich všedních domovů.

No jo, ale vsaďte dnes, v době otevřeného ozbrojeného konfliktu na východě Evropy, sílícího neklidu na Blízkém východě a nejasného přístupu k sezónním nájezdům turistů na evropské metropole a všelijaké turistické atrakce, na přísliby cestovních kanceláří a agentur o tom, že se není čeho bát a že o cestovní ruch se geopolitika otírá jen zcela okrajově. Celá řada faktorů objektivních i subjektivních naznačuje, že Evropané letos do značné míry omezí své letní cestování za hranice všedních dnů a svou objevitelskou touhu zaměří na oblasti v dojezdové vzdálenosti vozidla svého či v jiné části starého kontinentu pronajatého. Evropa a s ní i ta naše vesnička, krásná, středisková, se tak letos stanou nejspíš zase o kousek atraktivnější dovolenkovou destinací než kdy předtím.

Znamená to zaprvé, že snížení intenzity provozu na našich už tak slušně dobitých vozovkách, včetně těch nejtitěrnějších, spojujících zapadlé venkovské oblasti, zůstává i nadále v kategorii nesplnitelných snů. Dále pak bude dobré mít na paměti, že jakékoliv otálení s rezervací hotelu, penzionu či stell-platzu v žádaném kempu pro letní dovolenou je spíše adrenalinovou hrou, než vychytralým manévrem či spekulací na zvýhodněné last-minute ceny jejich provozovatelů. A konečně to nejdůležitější: pokud jste doposud váhali, zda už se pustit do jarních úprav, oprav a údržby vašich starých dobrých chat, chalup, nebo zahrádek, je skutečně nejvyšší čas se tam vydat teď o prodlouženém víkendu. Letos je nejspíš budeme všichni potřebovat víc než jindy. A jak nejlíp oslavit Svátek práce než prací samotnou. Tak šup, šup, ať se nemusíte sami před sebou stydět, až se léto zeptá, co jste dělali na prvního máje…

Miroslav Rumler

Každý den (ne)může být posvícení…

Slavíme rádi. Na rozdíl od většiny jiných národů máme vedle narozenin i svátky neboli jmeniny. A snad i proto, že neustále přibývá jmen, která už se do tzv. občanského kalendáře ani za cenu dalších duplicit nevejdou, vedle narozenin, jmenin a křesťanských svátků rok za rokem přibývají stále další a další dny sváteční a významné, a to zejména z pohledu našich tradic a národní identity. Nově ukotvené svátky nejenže ty dosavadní nenahrazují, ale vrství je na sebe. Řekněme například, že jste se narodil 16. března a rodiče vám dali jméno Herbert. Pak slavíte narozeniny a svátek současně, navíc ale svátek slavíte společně s Elenou, na kterou už samostatný svátek nezbyl. Tentýž den je ale současně svátkem všech příznivců roztomilých asijských medvídků, kteří mají svůj mezinárodní Den pand (World Panda Day). Ani to ale nestačí, protože v kontextu škol a vzdělávání je tento den navíc spojován s oslavou matematiky, především pak čísla π. To mi, podobně jako většina ostatních matematických konstant, k srdci nepřirostlo natolik, abych jeho mezinárodní svátek přijal za vlastní, nicméně mnozí možná nepohrdnou a číši na jeho počest každoročně slavnostně pozdvihnou. Tak jako tak, důvodů je víc než dost.

Když ani zlaté dno netáhne…

To ještě i v Praze ležel sníh, když jsem zjistil, že mě letos bude čekat postavení nového plotu. Přes sousední pozemek k tomu našemu drátěnému, narychlo prostříhanému obyčejnými kleštěmi, tenkrát vedla sněhovým popraškem vyšlapaná cestička, která pak pokračovala k neodborně otevřenému zahradnímu domku s nářadím. Asi není třeba popisovat, jaké překvapení ve mně vzbudilo zjištění, že i v dnešní době stále někomu stojí za to vážit tak komplikovanou cestu k nabytí spíše průměrného ručního nářadí, dobrého tak maximálně k fyzické dřině, cynicky označitelné za příslovečnou krev, slzy a pot. I dnes tak holt plot musí plnit více funkcí než jen tu dekorační.

Jako zmatení jazyků…

Zmatení jazyků, nebo chcete-li biblický příběh, v němž Bůh lidi pyšně stavící babylonskou věž až do samotného nebe potrestal tím, že jim znemožnil vzájemnou domluvu rozdílnými jazyky. Jako by rozdílnými jazyky mluvili i ti, kdo vztah vítěze a poraženého prezentují jako současné vítězství obou soupeřících stran, jakkoli to odporuje veškeré logice klání dvou odhodlaných bijců…

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.