Globální politická situace ovlivňuje roční výsledky přístavu Hamburk

22.02.2023 | Logistický HYDEPARK

V pondělí 20. února 2023 proběhla v Hamburku tisková konference k výsledkům přístavu v roce 2022.

Mezinárodní krize formovala v roce 2022 vývoj překladu zboží v přístavu Hamburk. Na hamburských terminálech bylo celkem přeloženo 119,9 milionu tun zámořského zboží. To odpovídá poklesu o 6,8 % oproti předchozímu roku. Nábřeží kontejnerových terminálů překročilo 8,3 mil. TEU. To odpovídá mínusu 5,1 % oproti předchozímu roku. Pozitivně se vyvíjel segment konvenčního kusového zboží s nárůstem o 11,2 procenta na 1,4 milionu tun. Hromadného zboží bylo zmanipulováno 36,2 mil. tun (-8,9 %) hromadného zboží. „Válka na Ukrajině a s ní spojené sankce proti Rusku, stejně jako celosvětové problémy v dodavatelských řetězcích v důsledku pandemie kovidu, měly v průběhu roku vliv na překlad v hamburském přístavu. K tomu se přidaly pracovní spory v přístavu na začátku druhé poloviny roku a velmi vysoká inflace v průběhu podzimu, která způsobila, že se výdajová nálada spotřebitelů dostala na samé dno,“ komentoval Axel Mattern, předseda představenstva společnosti Hafen Hamburg Marketing e.V. V případě hromadného zboží lze nižší objemy přímo i nepřímo přičíst zpřísněným sankcím vůči Rusku.

Zdroj: HHM

V první desítce partnerských zemí tradičně opět vedla Čína s 2,46 milionu TEU (-3,8 procenta). Na druhém místě následují USA s 605 000 TEU, což představuje pokles o 2,1 procenta. Na třetím místě zůstal Singapur s 423 000 TEU (-1,1 %). Seznam nejlepších partnerských zemí pro rok 2022 přináší několik překvapení. Velmi pozitivně se například vyvíjela výměna zboží s Polskem s 294 000 TEU a nárůstem o téměř 25 %, což tuto zemi řadí na čtvrté místo. Podobně pozitivně se vyvíjely objemy překládky s Finskem (213 000 TEU, +22,3%). S plusem 6,6%, tj. 196 000 TEU ve výměně zboží s hamburským přístavem nastavila pozitivní signál také Kanada, která se dostala z dvanáctého na deváté místo.

Nadále pokračoval trend zvyšování počtu naplutí kontejnerových lodí tzv. třídy Megamax s kapacitou větší než 18 000 TEU, které zavítaly v loňském roce do Hamburku celkem 234krát. To představuje nárůst o šest procent.

Doprava do/z vnitrozemí zůstává téměř stabilní. V modálním rozdělení vnitrozemské dopravy si železnice udržela vedoucí postavení. Více než polovina všech kontejnerů (50,5%) stále putovala po železnici. S 2,7 milionu TEU tak železnice zůstává nejdůležitějším druhem dopravy pro vnitrozemí. I přes pokles o 2,8 procenta dosáhla železnice v tomto segmentu druhého nejlepšího ročního výsledku ve své historii.

Zatímco v loňském roce došlo k poklesu v oblasti překladu zboží, hamburský přístav se připravuje na nové produkty a výzvy. Např. snahou o vybudováním komplexního vodíkového hodnotového řetězce v celém hamburském přístavu či překladiště dovozního terminálu na zelený vodík přeměna v moderní energetické centrum již začala. Zároveň je Hamburk na dobré cestě stát se klimaticky neutrálním přístavem, a to např. i díky výstavbě pobřežních napájecích zařízení na terminálech pro výletní lodě i kontejnery.

Vzhledem ke stále nejisté situaci na světových trzích je obtížné poskytnout prognózu pro rok 2023. „Doufáme, že se světová ekonomika znovu postaví na nohy, a to podpoří i zvýšení překladu v hamburském přístavu,“ shrnuje předseda představenstva HHM Mattern. Všechny zúčastněné strany v hamburském přístavu budou aktivně pracovat na transformaci směrem ke klimaticky neutrálnímu, efektivnímu a modernímu přístavu.

Zdroj: Hafen Hamburg

PRAKAB uvedl do provozu jednu z největších fotovoltaických elektráren v Praze

PRAKAB PRAŽSKÁ KABELOVNA oznámila zahájení provozu vlastní fotovoltaické elektrárny. Mohutná konstrukce stojí přímo na střeše její nové haly PRARENA 1 a s výkonem 1 MW se řadí k největším fotovoltaickým elektrárnám v Praze. Propojení kabelové výroby a fotovoltaiky bylo logickým krokem, protože i v tomto segmentu nacházejí produkty firmy uplatnění.

Investice do nájemních rezidenčních projektů se v Česku meziročně ztrojnásobily

V roce 2023 se v Česku do komerčních nemovitostí investovalo celkem 1 290 milionů eur, investice do nájemního bydlení činily 167 milionů eur, což je třikrát více než v roce předchozím. Vzrostl také podíl tohoto segmentu na celkovém objemu investic do komerčních nemovitostí: zatímco v minulosti (s výjimkou roku 2020 ) šlo maximálně o 3,3 %, loni to bylo 13 %. Investoři se zajímají o projekty v Praze, ale i regionálních městech, jako je Brno nebo Plzeň. Investovanou částku i percentuální podíl na celku mělo Česko loni nejvyšší ve střední a východní Evropě. V regionu EMEA se loni investice do sektoru „living“ na celkovém investovaném objemu podílely 22 %.

Firmy se příliš nestěhují, raději přejednávají stávající smlouvy

Pět největších nájemních transakcí na pražském kancelářském trhu představovaly loni renegociace, tedy přejednání stávajících smluv. Je to cesta, kterou firmy, jimž končí nájemní smlouva, stále častěji upřednostňují před stěhováním do nových prostor. Přispívají k tomu i vysoké náklady na vybavení kanceláří, tzv. fit out, jež má Praha nejvyšší v regionu střední a východní Evropy a srovnatelné například s Paříží. Loni v Praze činily v průměru 1 252 eur na metr čtvereční, což je 8% meziroční nárůst. Analýzu nákladů na zařízení kanceláří přináší realitněporadenská společnost Cushman & Wakefield ve svém každoročním přehledu EMEA Fit Out Cost Guide.