Když jsme byli dětmi, měli jsme jasno. Kluci chtěli být buď kosmonauty, kteří si místo práce létají daleko za hranice všedních dnů, nebo popeláři, v jejichž rukách zákonitě skončí všechny ty poklady, které předtím nedopatřením zamířily do popelnice. Děvčata, pokud vím, hledávala své vzory v pohádkových princeznách, éterických vílách, nebo v paní učitelce. To je ale samozřejmě pravěk. Změnu přinesla nekonečná inspirace, kterou nabídl internet. A tomu dnes sekunduje posedlost médií online zpravodajstvím, které jako by neznalo hranice svých možností. Co není online, to dnes není in. Ale ani to mnohdy nestačí, stupňuje se i boj o atraktivitu sdělení. Zajímavé a relevantní sdělení musí být ještě zajímavější a relevantnější, nezajímavému je třeba dát punc atraktivity volbou neotřelých formulací, zasazením do exotického rámce, nebo aspoň šokujícími obrázky. Při tvorbě atraktivního obrazu jednotlivých událostí, ale vlastně i celého světa, navíc stále více pomáhají moderní technologie, umělou inteligenci nevyjímaje. I pro vzdělané dospělé lidi s nezbytnou životní zkušeností je stále těžší nepodlehnout skepsi ve smršti více či méně autentických informací. Ty se na nás valí všemi dostupnými kanály, akcentují urgentnost toho či onoho a mnohdy lokálním tématům přisuzují obecnou platnost. Stejně tak jako platí přísloví o tom, že není všechno zlato co se třpytí, platí i rčení, že nic se nejí tak horké, jak se to uvaří.
Aby zase lidem (ale i firmám) dávalo smysl stanovovat si i dlouhodobé cíle, bylo by dobré lépe rozlišovat mezi tématy a problémy vyžadujícími okamžitou reakci a těmi, jejichž řešení vyžaduje hlubší porozumění a cestu hluboko pod povrch s cílem napřed změnit jejich vlastní podstatu. Mezi tématy čistě lokálními a těmi s širší platností, řekněme globálními. Ať už se jedná o politiku, válku, klimatickou hrozbu nebo třeba změny v nastavení systému školství či starobních důchodů, společným jmenovatelem je nutnost jít k jejich podstatě a namísto rychlého, navenek líbivého okamžitého řešení nabídnout sice zdlouhavou, ale systémovou změnu. Bez toho bude velmi těžké plánovat budoucnost. A bez realistických plánů se svým účinkem míjí nejen logistika, o které v této souvislosti byla řeč už minule …
Miroslav Rumler
