Aby plán B byl …

25.07.2024 | Pod lupou

Jestli snad někdo, podobně jako já, měl tendenci letošní léto označovat za líheň neočekávaných událostí, jistě také pochopí, když těch několik posledních dnů označím za smršť, nebo možná dokonce za jízdu na tobogánu mediálních senzací. Událostí, které si žádný příslušník pověstné sedmé velmoci nemůže nechat proklouznout mezi prsty. No kdo to má …?, mohla by znít parafráze na repliku z populárního televizního retro seriálu: historicky největší globální výpadek moderních informačních systémů těsně následovaný odstoupením historicky nejstaršího kandidáta na úřad prezidenta globální velmoci. Ale neplýtvejme marnotratně nabídnutými tématy a vezměme to pěkně popořádku.

Globální výpadek informačních systému nejenže způsobil obrovské materiální škody napříč celou řadou zdánlivě nesouvisejících oborů, ale současně zasel i semínko pochybností v našich myslích. Tentokrát šlo o chybu tzv. zevnitř, paradoxně ji způsobila lidská chyba v nastavení ochrany proti rizikům zvenčí, a současně naštěstí postihla až na výjimky oblasti málo kritické pro fungování celé společnosti. S tím jistě nesouhlasí ti, co dlouhé hodiny čekali po celém světě na jindy bezproblémové letecké spoje, jejichž plánované operace byly odloženy na neurčito, nebo třeba museli pro svoje léky vyrazit jinam, než kam chodí obvykle. Stalo se ale něco, s čím nikdo nepočítal a o čem jsme si mysleli, že nastat nemůže. Ale ta hlavní nejistota, kterou lidem už nikdo z hlavy nevymaže, tkví v tom, jak by vypadal výpadek způsobený záměrně zvenčí, který by navíc zacílil na oblasti daleko kritičtější, jako je energetika, obrana, nebo třeba zásobování pitnou vodou. Není totiž jasné, jestli existuje dostatečně robustní plán B. Něco jako ručně psané palubní vstupenky do letadla, které na sklonku minulého týdne plnily svět sociálních sítí, většinu z nás o jeho existenci tak úplně nepřesvědčily, i když značnou dávku flexibility přece jen naznačily.

Plán B evidentně, i když zcela paradoxně, chybí i v politice klíčové světové mocnosti. U nás je politika s ohledem na velikost naší země a její celkový ekonomický význam až na výjimky tradičně spíš tragikomickým koloritem běžícím na pozadí každodenního života. Mnohdy bizarní politické excesy jsme se tak naučili brát poměrně tolerantně a většinou se spokojíme s konstatováním, že prostě nejsou lidi. O to víc ale překvapí personální vyprázdněnost politické scény ve více než čtvrtmiliardové zemi, navíc v kolébce světové demokracie. Jak jinak než s povytaženým obočím vnímat fakt, že odstoupí-li historicky nejstarší kandidát na prezidentský úřad z boje se svým jediným protivníkem, je to právě tento protivník, kdo nelichotivý titul nejstaršího kandidáta dějin zdědí. Jak si vysvětlit, že politická strana zastupující stamiliony lidí ve své zemi po více méně plánovaném odstoupení svého kandidáta nemá k dispozici propracovaný plán B se všemi nezbytnými detaily.

Touha po plánu B je ale možná jen projevem profesionální deformace. Možná je to skutečně jen logistika, která funkční záložní řešení a především velkou dávku flexibility pro případ „mimořádné události“ z logiky věci vyžaduje. Možná by tak funkční logistika mohla být účinnou inspirací nejen v politice, ale všech klíčových oborech lidské činnosti. A možná by kariéra v logistice mohla být podmínkou nutnou pro kvalifikaci těch, kdo nás mají vést vstříc lepší a bezpečnější budoucnosti …

Miroslav Rumler

Pouhé jedno procento …

Přehoupla se polovina ledna a na světlo světa se pomalu dostávají první oficiální výsledky hospodaření v roce uplynulém. Růst celé ekonomiky je nakonec podle všeho mírně nad očekáváním, deficit státního rozpočtu naopak o chlup pod původně predikovanou hladinou. Domácí poptávku ale nadále táhne víc spotřeba domácností než podniků, které jako by vyčkávaly, co přinesou letošní události domácí, evropské i ty globální.

Vykročit správným směrem …

Až příliš často je rok 2025, který před několika málo dny začal, označován za rok přelomový. Vyjadřuje to očekávání, jež do něj lidé vkládají v souvislosti s aktuálními geopolitickými a obchodními konflikty, společenskými a politickými krizemi, celkovou ekonomickou stagnací klíčových trhů, ale také s diskuzemi o nutnosti změn v nastavení cílů udržitelnosti. To je na jeden rok skutečně skoro dost.

Grande finale …

Logistika tradičně svižným tempem vjíždí, samozřejmě spolu s celou společností, takříkajíc do cílové rovinky předvánoční špičky. Ta byla i přes celou řadu rozpačitých prognóz letos opět v mnohém rekordní a zejména segmenty orientované na koncové zákazníky a logistiku poslední míle se měly skutečně co otáčet, aby poptávku po svých službách uspokojily. Navzdory mnohým problémům, které fungování dodavatelských řetězců z více či méně objektivních důvodů v poslední době provázejí, množství zboží v oběhu setrvale roste.