Čáry v písku jako pevný základ

09.11.2023 | Pod lupou

Všechno souvisí se vším, a tak i úvaha o tom, co přinesl tento týden do jisté míry souvisí s událostmi týdne uplynulého. Tomu ve vazbě na nedávnou technologickou konferenci GS1 dominovala velmi zdařilá oslava v Uhelném mlýně v Libčicích nad Vltavou, tedy jakási afterparty u příležitosti čtyřicátého výročí oficiální přítomnosti standardů GS1, resp. čárového kódu na trhu v České republice a současně třicátého výročí působení na Slovensku.

Ta vedle skvělé společnosti, spousty vynikající zábavy a skvostného pohoštění všem zúčastněným nabídla i precizně strukturované ohlédnutí za historií čárového kódu a jeho využitím ve světě i u nás. To mě přivedlo k myšlence věnovat této technologii a spolu s ní postupně i několika dalším, které navzdory svému původu hluboko ve dvacátém století dodnes významně ovlivňují podobu „té naší“ logistiky, alespoň krátké pojednání.

Začněme tedy s ohledem na její aktuální výročí právě technologií čárového kódu

Jejím nezpochybnitelným objevitelem je Američan Joe Woodland, jenž předobraz prvního čárového identifikátoru vytvořil tahem čtyř prstů do písku na pobřeží floridského Miami Beach více než dvě dekády předtím, než byl čárový kód prvně použit v komerční praxi.

Šlo mu o nalezení vhodného kódu, který by bylo možné snadno vytisknout, nalepit na obal zboží a následně naskenovat s tím, aby se fronty u pokladen v tehdejších supermarketech pohybovaly rychleji a aby se zjednodušila inventarizace. Přitom úvaha o tom, že je taková technologie potřeba, nebyla původně z jeho hlavy. Joe Woodland, čerstvý absolvent Drexel Institute of Technology ve Filadelfii, jen reflektoval potřebu tehdejšího rychle se vyvíjejícího trhu.

Inspiraci mu poskytla morseovka, kterou se jako kluk naučil ovládat ve skautu

„Když jsem zabořil čtyři prsty do písku a lehkým pohybem jsem jimi intuitivně nakreslil čtyři paralelní čáry, vzpomněl jsem si na Morseovy tečky a čárky. V obrazci jsem místo nich najednou zřetelně viděl široké čáry a úzké čáry“, řekl později Woodland.

První položka označená kódem Universal Product Code (UPC) byla naskenována u pokladny v supermarketu Troy’s Marsh Supermarket ve městě Troy, OH chvíli po osmé hodině ranní 26. června 1974. Vůbec prvním zákazníkem, jemuž bylo zboží markováno na základě čárového kódu, byl Clyde Dawson, průkopnickou pokladní byla Sharon Buchanan. První naskenovanou položkou bylo balení žvýkaček Wrigley’s Juicy Fruit. Až později se svět dozvěděl, že to nebyla náhoda: žvýkačky byly vybrány proto, že panovaly obavy, zda lze čárový kód vytisknout na něco tak malého, jako je balíček žvýkaček. Wrigley se na řešení celého zadání aktivně podíleli. Odměnou za jejich úsilí jim bylo pomyslné prvenství a tím i pevné místo v americké historii. The winner takes it all …

Miroslav Rumler

Na Bledu to dneska žije …

Něco ve smyslu „Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil“, chtělo by se říct mnohým z těch, kdo sledovali tento týden vývoj kolem znovuobsazení vlastně neuvolněného postu českého ministra zahraničí. Na platformě logistického týdeníku se ale snad lépe hodí přirovnání k sázce na jistotu, protože jistota je přece jenom tím, co odjakživa dělá logistiku logistikou.

Losnu nebo Mažňáka?

„Ale třeba Bahňáka“. Pro kluky, kteří už oslavili padesátku (a snad nejen pro ty), jasný odkaz na Foglarovy Rychlé šípy a jejich dobrodružné výpravy do ikonických Stínadel, tajemné a neodolatelné části staré Prahy. Pro vás ostatní, kdo nejste odkojeni podpultovými rodokapsy, Hlasatelem a sešitovým vydáním Šípáků, třeba jen bonmot reagující na současné vládní, nebo chcete-li koaliční třenice. Prostě takové vágní vyjádření toho, že je skoro jedno, kdo ze souboje vyjde jako vítěz, protože pro NÁS je zásadní směr, tedy něco jako za co bojujeme a kam směřujeme. „Námi“ myslím logistické profesionály, kteří musí bezchybné výkony podávat navzdory politickému hašteření, vrtochům počasí, ale také tlaku ekologických aktivistů či nejrůznějších módních trendů.

Když není kde brát …

Celý včerejší den přinášel stále další a další analýzy první debaty dvou současných kandidátů na post amerického prezidenta a potažmo současně nejvlivnějšího člověka planety z pera odborníků místních i přespolních. Výraz „současných“ přitom reflektuje známou skutečnost, že nejde o první předvolební debatu v tomto volebním období, ale o první mezi paní vice prezidentkou Harrisovou a panem exprezidentem Trumpem. Výsledek debaty je ale, jak se v posledních letech stalo tradicí, podle většiny komentátorů takový nijaký. Jako by odrážel pocity voličů, kteří si nejsou jisti, jestli volbou jednoho z kandidátů podpoří ve skutečnosti toho lepšího, nebo jestli tím jen podpoří tu lepší ze dvou špatných variant. Kdo si vzpomene na kterékoliv z voleb posledních let u nás, uvědomí si, v jak podobné situaci jsme i my tady u nás doma, ale i v celé Evropě.