Čáry v písku jako pevný základ

09.11.2023 | Pod lupou

Všechno souvisí se vším, a tak i úvaha o tom, co přinesl tento týden do jisté míry souvisí s událostmi týdne uplynulého. Tomu ve vazbě na nedávnou technologickou konferenci GS1 dominovala velmi zdařilá oslava v Uhelném mlýně v Libčicích nad Vltavou, tedy jakási afterparty u příležitosti čtyřicátého výročí oficiální přítomnosti standardů GS1, resp. čárového kódu na trhu v České republice a současně třicátého výročí působení na Slovensku.

Ta vedle skvělé společnosti, spousty vynikající zábavy a skvostného pohoštění všem zúčastněným nabídla i precizně strukturované ohlédnutí za historií čárového kódu a jeho využitím ve světě i u nás. To mě přivedlo k myšlence věnovat této technologii a spolu s ní postupně i několika dalším, které navzdory svému původu hluboko ve dvacátém století dodnes významně ovlivňují podobu „té naší“ logistiky, alespoň krátké pojednání.

Začněme tedy s ohledem na její aktuální výročí právě technologií čárového kódu

Jejím nezpochybnitelným objevitelem je Američan Joe Woodland, jenž předobraz prvního čárového identifikátoru vytvořil tahem čtyř prstů do písku na pobřeží floridského Miami Beach více než dvě dekády předtím, než byl čárový kód prvně použit v komerční praxi.

Šlo mu o nalezení vhodného kódu, který by bylo možné snadno vytisknout, nalepit na obal zboží a následně naskenovat s tím, aby se fronty u pokladen v tehdejších supermarketech pohybovaly rychleji a aby se zjednodušila inventarizace. Přitom úvaha o tom, že je taková technologie potřeba, nebyla původně z jeho hlavy. Joe Woodland, čerstvý absolvent Drexel Institute of Technology ve Filadelfii, jen reflektoval potřebu tehdejšího rychle se vyvíjejícího trhu.

Inspiraci mu poskytla morseovka, kterou se jako kluk naučil ovládat ve skautu

„Když jsem zabořil čtyři prsty do písku a lehkým pohybem jsem jimi intuitivně nakreslil čtyři paralelní čáry, vzpomněl jsem si na Morseovy tečky a čárky. V obrazci jsem místo nich najednou zřetelně viděl široké čáry a úzké čáry“, řekl později Woodland.

První položka označená kódem Universal Product Code (UPC) byla naskenována u pokladny v supermarketu Troy’s Marsh Supermarket ve městě Troy, OH chvíli po osmé hodině ranní 26. června 1974. Vůbec prvním zákazníkem, jemuž bylo zboží markováno na základě čárového kódu, byl Clyde Dawson, průkopnickou pokladní byla Sharon Buchanan. První naskenovanou položkou bylo balení žvýkaček Wrigley’s Juicy Fruit. Až později se svět dozvěděl, že to nebyla náhoda: žvýkačky byly vybrány proto, že panovaly obavy, zda lze čárový kód vytisknout na něco tak malého, jako je balíček žvýkaček. Wrigley se na řešení celého zadání aktivně podíleli. Odměnou za jejich úsilí jim bylo pomyslné prvenství a tím i pevné místo v americké historii. The winner takes it all …

Miroslav Rumler

Agent jako (nové) téma…

I přes poměrně širokou nabídku nejrůznějších akcí, které jarní měsíce tradičně přinášejí, jako by nastala nouze o nová, aktuální témata, která by měla potenciál přerůst v trendy ovlivňující vývoj klíčových odvětví. Na vině je nejspíš jisté přešlapování evropské ekonomiky, které má hned několik základních příčin. Mezi těmi vnitřními je to zejména setrvalý pokles konkurenceschopnosti, který si působíme tak trochu sami naší vlastní úpornou snahou o transformaci evropské ekonomiky, ty vnější souvisejí především s nárůstem geopolitických překážek a rizik. To vše logicky snižuje apetit společností k rozvoji, investování do technologií s dlouhodobou návratností, ale i k vytváření nových pracovních příležitostí pro perspektivní mladé lidi.

SpeedCHAIN Slovakia 2026: odolnost jako klíčové téma

Tlak na ekonomickou, bezpečnostní a environmentální udržitelnost podnikání při zachování maximální flexibility s ohledem na sílící vliv geopolitických změn na dodavatelské řetězce. To jsou klíčové megatrendy, které mění dříve nastavené modely, a proto také logicky rezonovaly v rámci odborného programu již devátého ročníku logistické konference SpeedCHAIN Slovakia. Ta proběhla minulý týden v konferenčních prostorách hotelu Zochova chata v Modre nedaleko největšího slovenského logistického parku v Senci.

Jak bez rizika řídit rizika…

Přelom května a června, pokud ovšem počasí nezkazí nějaká ta klimatická anomálie, je standardně obdobím, kdy na vodu své čluny, jachtičky a plachetnice z jejich zimovišť přivážejí i ti, kteří nestojí o časně jarní dobrodružství s ranními teplotami stále kolem nuly a jistotou nejistého počasí. Červen už je zpravidla přívětivý, a proto není čas dál vyčkávat, ta opravdu letní sezóna v našich podmínkách netrvá dlouho a většinou končí nejpozději na přelomu září a října. V těchto dnech tak vrcholí úsilí o zprovoznění vloni zazimovaných plavidel, která pak musí na vlnách našich řek, jezer a nádrží bez větších komplikací přečkat ty nadcházející čtyři letní měsíce. Jakýkoliv servis ve vodě je totiž o poznání komplikovanější než na suchu, navíc jakékoliv závady dále kriticky krátí čas, kdy si svou loď chcete nerušeně užívat a maří dnes nemalou investici do kotvení u bezpečného mola. Kdo je připraven, není zaskočen, říká známé české přísloví.