Losnu nebo Mažňáka?

26.09.2024 | Pod lupou

„Ale třeba Bahňáka“. Pro kluky, kteří už oslavili padesátku (a snad nejen pro ty), jasný odkaz na Foglarovy Rychlé šípy a jejich dobrodružné výpravy do ikonických Stínadel, tajemné a neodolatelné části staré Prahy. Pro vás ostatní, kdo nejste odkojeni podpultovými rodokapsy, Hlasatelem a sešitovým vydáním Šípáků, třeba jen bonmot reagující na současné vládní, nebo chcete-li koaliční třenice. Prostě takové vágní vyjádření toho, že je skoro jedno, kdo ze souboje vyjde jako vítěz, protože pro NÁS je zásadní směr, tedy něco jako za co bojujeme a kam směřujeme. „Námi“ myslím logistické profesionály, kteří musí bezchybné výkony podávat navzdory politickému hašteření, vrtochům počasí, ale také tlaku ekologických aktivistů či nejrůznějších módních trendů.

Takových se bezmála osm set sešlo minulý týden v historických prostorách pražského Břevnovského kláštera, aby společně diskutovali o tématech, jež mění zažitá tabu a utvářejí podobu dodavatelských řetězců blízké budoucnosti. Konal se devatenáctý ročník mezinárodní logistické konference SpeedCHAIN International, přední středoevropské odborné a společenské platformy v prostředí profesionální logistiky. Diskutovalo se o infrastruktuře, vývojových trendech, společenské objednávce a legislativě, ale také o lidech, technologiích a potenciálu skrytém v prvcích umělé inteligence. Svou specifickou optiku vidění současné, ale hlavně budoucí podoby dodavatelských řetězců nabídli vrcholoví manažeři výrobců dopravní techniky, developerů, skladových, manipulačních a informačních technologií, nejvýznamnějších dopravních a logistických firem, ale také přední personalisté, pojišťovací a investiční makléři a řada dalších.

Každý rok je při této příležitosti velmi příjemné a osobně i profesně nesmírně obohacující sejít se s nejvýznamnějšími praktiky z jednotlivých oborů lidské činnosti. Už dlouho ale diskuze na jevištích i mimo ně nevyzařovaly tolik pragmatismu a odhodlání hledat řešení správná z logiky věci, a ne z titulu oddanosti módním klišé, jako letos. To sice úkoly, které před moderní logistikou stojí, nečiní o nic jednodušší, ale významně to může snižovat nejistotu, která je pro další rozvoj dodavatelských řetězců, jejich efektivní automatizaci a růst efektivity paradoxně tolik svazující …

Miroslav Rumler

Není čas na nový normál …

Všichni máme ještě v živé paměti, jak jsme si v podmínkách kovidových omezení začali poměrně brzy uvědomovat, že věci po skončení pandemie už nikdy nebudou takové jako před ní. Že se svět a společnost budou muset změnit. A protože nikdo z nás netušil přesně jak, vžil se obecný pojem nový normál. Tedy stav, kdy nově za normální považujeme něco jiného, než co jsme za normální považovali dřív. Od chvíle, kdy jsme doufali že se tak stane, ale uplynuly už bezmála čtyři roky a já, ať se dívám, jak se dívám, ten nový normál kolem sebe pořád ještě nevidím.

Není zdaleka všechno ztraceno…

Události posledních dnů jako by nám, obyvatelům staré dobré Evropy, předestíraly stále další a další důkazy o tom, že budoucnost v podobě společnosti tažené vzhůru technologickými elitami není budoucností naší. Ta podle všech dostupných informací směřuje za oceán tam, kde tuší velké příležitosti, malé regulace, vstřícné zdanění, ale především slibné zhodnocení vynaloženého úsilí i samotného kapitálu. To jistě nezní jako dobré zprávy.

Padesát odstínů udržitelnosti …

A stalo se, jak slíbil. Myslím staronového prezidenta Spojených států. Ten si s prvními kroky ve své znovu nabyté funkci opravdu pospíšil. K radosti jedněch a ke zlosti druhých, jen pár minut po své inauguraci podepsal sérii exekutivních příkazů, které bezpochyby mají potenciál zamíchat pomyslnými kartami hned na několika frontách, logistiku nevyjímaje.