Jsme ale národ chatařů a chalupářů, takže významná část z nás se o Velikonocích více či méně nadšeně pustí do odzimování svých zahrad a zahrádek, chat a chalup, ale i domů a domků, ve kterých jsme strávili uplynulou zimu. Všechny takové čeká tvrdá práce. Zima sice nebyla nikterak krutá, i tak ale od konce loňské sezóny uplynul nějaký půlrok, a to je dost času na to, aby si příroda naše zahrádky vzala zčásti zpátky. Na pořadu nadcházejících několika dní tak bude překotné hrabání, vertikutování, sázení, kultivace, broušení, natírání a likvidace bio odpadů. Více než dost práce na to, abychom se později, po Velikonocích, vraceli do práce náležitě schváceni a opotřebováni, ale vlastně šťastni, že si tou obyčejnou každodenní (placenou) prací aspoň trochu odpočineme.
Nic proti práci venku v přírodě, na čerstvém vzduchu. Jen nezapomeňte na starou pravdu, že jarní počasí je velmi zrádné. Teploty na slunci přesahující mnohdy letní pětadvacítky rychle střídají chvíle se zataženou oblohou a chladným větrem, kdy stačí okamžik, abyste prochladli a další dva jarní týdny strávili v posteli s horkým čajem namísto už tolik očekávaného pobytu na čerstvém vzduchu. Nemyslím, že bych přímo směřoval ke zmínce o hlášce „Cokoliv můžeš udělat dnes, odlož na pozítří a zítřek budeš mít celý volný“, kterou jsme často používali při studiích na vysoké škole. Mám na mysli spíš jistou opatrnost při tom, až budete přemýšlet, jak nejlépe naložit hned se čtyřmi volnými dny v kuse. Tak tedy bohatou pomlázku a veselé Velikonoce!
Miroslav Rumler
