Dnešní den je ale současně citlivým mementem pro velkou část Čechů a Slováků, kterým invaze spojeneckých vojsk tehdejší Varšavské smlouvy před sedmapadesáti lety zásadně zasáhla do jejich životů. Jakkoli jde dnes už o poměrně vzdálenou vzpomínku v historii obou národů, současné dění na východě Ukrajiny v nás jitří staré rány a logicky tak upíná naši pozornost k úsilí zejména západních mocností o ukončení ruského válečného tažení.
Ať už vývoj následujících dnů a týdnů naplní pozitivní očekávání těch, kdo s Rusy historickou zkušenost nemají, nebo nás, kteří jejich prohlášením z principu spíše nevěříme, každý konflikt nakonec jednou skončí a na pořadu dne bude vznik něčeho nového. Novým podmínkám bude třeba adekvátně přizpůsobit infrastrukturu, změnit nastavení dodavatelských řetězců a navýšení jejich kapacity. Pro mnohé bude právě navýšení objemu zboží v systému spolu s očekávaným odchodem části zahraniční pracovní síly zpět domů impulzem k širší automatizaci a digitalizaci jejich procesů, hlubší integraci v rámci spolupracujících skupin dodavatelů a nejspíš i k dalšímu rozvoji multimodálních přeprav zboží.
Otázkou zůstává, jak realistické je očekávat, že to bude právě ta již zmíněná třetí třetina léta 2025, která přinese zásadní zvrat v dosavadním vývoji a otevře cestu k něčemu novému. K něčemu, co nám umožní hledat nové cesty, na nichž bychom uplatnili vše, co jsme se v nelehkých časech posledních několika let naučili o flexibilitě, odolnosti a využití moderních technologií…
Miroslav Rumler
