Jen tak znát těch pár fíglů …

23.05.2024 | Pod lupou

Těžko je dnes člověku psát o něčem jiném, než o perspektivách dalšího vývoje v rámci pavouka právě probíhajícího mistrovství světa v ledním hokeji. Výsledky, sestavy, posily, zranění, teploty v halách, sledování utkání vlastního týmu i těch druhých a hlavně nejrůznější odhady dalšího vývoje už tradičně ovlivnily významné části národa nejen většinu volného času, ale pohříchu zasahují i do práce firem všech velikostí. „Můžeme si zavolat, jen ne dnes odpoledne, to hrajeme“, zní v poslední době standardní odpověď.

Co ale spojuje tyto úvahy s těmi ostatními, jako jsou ty věnované například současné situaci na Slovensku, nebo třeba v blížících se evropských volbách, které nepochybně patří k událostem klíčového významu?

Minimálně to, že jakkoliv můžeme být jejich součástí takříkajíc v přímém přenosu, jen velmi těžko sami v sobě nacházíme jistotu toho, jakému vývoji vlastně z dobrých důvodů držíme palce. Jak jinak vyhodnotit úterní váhání nad tím, jaký výsledek je pro nás s ohledem na další vývoj turnaje nejvýhodnější v situaci, kdy jsme neznali výsledky druhé paralelní skupiny. Jako přes kopírák se dnes jen málokdo orientuje ve zprávách popisujících aktuální fázi vyšetřování atentátu na slovenského předsedu vlády, kde není jisté, zda si raději přát potvrzení verze původní o radikální pohnutce jednotlivce, nebo doufat v odhalení a eliminaci organizované skupiny s mnohem rizikovějším potenciálem. Jistou paralelu lze vidět i v nejrůznějších odhadech výsledků voleb do EP, které očekávají více či méně významnou změnu v rozložení sil jednotlivých frakcí. Ta by měla být logickým důsledkem rostoucí nespokojenosti Evropanů se způsobem řízení sedmadvacítky. Změny hned v celé řadě oblastí života si asi přeje většina z nás, mrazení v zádech nám ale mnohdy působí obava z toho, že námi podpoření kandidáti z té či oné strany běh událostí nezmění k lepšímu, ale naopak k horšímu.

Ať už jde o cokoliv, obvykle platí, že je lepší mít i nepříjemnou jistotu, než příjemnou nejistotu. Tou je v případě hokeje neopakovatelný zážitek ze hry. Jen obtížně jsem až do včerejška hledal podobný světlý bod na pozadí vývoje těch dalších událostí, které v tomto textu tak nějak zastupují širokou skupinu rozporuplných dějů prostupujících celou současnou společností. Všechno ale změnila velkorysá party, kterou právě včera uspořádala v exkluzívních historických prostorách pražské Živnobanky společnost SIXT k výročí svého čtvrt století trvajícího působení na českém trhu. Ta totiž vedle setkání se spoustou zajímavých lidí nabídla i vystoupení Davida Kollera, který svou show zahájil hitem Šrouby do hlavy, kde se v textu praví: „Zná jen pár fíglů, jak se valej holkám šrouby do hlavy …“. To mi připomnělo, jak důležité je zachovat si schopnost rozlišovat realitu patrnou pouhým pohledem od nejrůznějších fíglů, které se na nás ze všech stran valí. Pokud ovšem nechceme mít z hlavy železářství …

Miroslav Rumler

Jak si jednou zvykneš…

Zvyk je železná košile, říká známé české přísloví. Je to narážka na jednu ze základních lidských vlastností, totiž na naši rezistenci ke změnám, k tomu, že máme tendenci preferovat mnohdy nedokonalou, zato zažitou praxi, než abychom zariskovali a přijali nové, nezřídka lepší řešení. A co že mě k téhle úvaze přivedlo? Bylo to nedávné výročí první poštovní známky, která přinesla revoluční obrat v pohledu lidské společnosti na doručování zásilek, resp. na formu placení za její doručení. Dostala název Penny Black, tedy černá jednopencovka, a jako první poštovní známka světa byla vydaná ve Velké Británii 1. května 1840. Známka zobrazuje – jak jinak – profil královny Viktorie, má hodnotu jedné pence a byla součástí reformy poštovnictví. Celkem bylo tenkrát vytištěno přes 68 milionů kusů. A zatímco do té doby bylo zvykem, že poštovné platí příjemce proti doručení zásilky, poštovní známka umožnila doručení zásilky vyplatit straně odesilatele předem, totiž v okamžiku jejího předání britské poště.

Jo, první máj…

Zítra je pro většinu z nás volný jinak všední pracovní den, a navíc není vyloučené, že ty šťastnější dokonce i ku lásce pozve hlas hrdliččin. Mnozí z těch, kteří stále ještě mají důvěru v moderní meteorologické modely řízené datovou analýzou umělé inteligence, nabízí prodloužený víkend vítanou příležitost naplánovat výlet na chatu, projížďku na kole, nebo na motorce a užít si to, co lze bezpochyby považovat za začínající jaro. Okrasné zahrady a parky začínají hýřit barvami, rekreační oblasti a zahrádkářské kolonie prožívají návrat svých nedočkavých uživatelů a vozovky se plní svátečními řidiči, cyklistickými pelotony i osamělými a za šera jen sporadicky osvětlenými jezdci.

Každý den (ne)může být posvícení…

Slavíme rádi. Na rozdíl od většiny jiných národů máme vedle narozenin i svátky neboli jmeniny. A snad i proto, že neustále přibývá jmen, která už se do tzv. občanského kalendáře ani za cenu dalších duplicit nevejdou, vedle narozenin, jmenin a křesťanských svátků rok za rokem přibývají stále další a další dny sváteční a významné, a to zejména z pohledu našich tradic a národní identity. Nově ukotvené svátky nejenže ty dosavadní nenahrazují, ale vrství je na sebe. Řekněme například, že jste se narodil 16. března a rodiče vám dali jméno Herbert. Pak slavíte narozeniny a svátek současně, navíc ale svátek slavíte společně s Elenou, na kterou už samostatný svátek nezbyl. Tentýž den je ale současně svátkem všech příznivců roztomilých asijských medvídků, kteří mají svůj mezinárodní Den pand (World Panda Day). Ani to ale nestačí, protože v kontextu škol a vzdělávání je tento den navíc spojován s oslavou matematiky, především pak čísla π. To mi, podobně jako většina ostatních matematických konstant, k srdci nepřirostlo natolik, abych jeho mezinárodní svátek přijal za vlastní, nicméně mnozí možná nepohrdnou a číši na jeho počest každoročně slavnostně pozdvihnou. Tak jako tak, důvodů je víc než dost.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.