Jen tak znát těch pár fíglů …

23.05.2024 | Pod lupou

Těžko je dnes člověku psát o něčem jiném, než o perspektivách dalšího vývoje v rámci pavouka právě probíhajícího mistrovství světa v ledním hokeji. Výsledky, sestavy, posily, zranění, teploty v halách, sledování utkání vlastního týmu i těch druhých a hlavně nejrůznější odhady dalšího vývoje už tradičně ovlivnily významné části národa nejen většinu volného času, ale pohříchu zasahují i do práce firem všech velikostí. „Můžeme si zavolat, jen ne dnes odpoledne, to hrajeme“, zní v poslední době standardní odpověď.

Co ale spojuje tyto úvahy s těmi ostatními, jako jsou ty věnované například současné situaci na Slovensku, nebo třeba v blížících se evropských volbách, které nepochybně patří k událostem klíčového významu?

Minimálně to, že jakkoliv můžeme být jejich součástí takříkajíc v přímém přenosu, jen velmi těžko sami v sobě nacházíme jistotu toho, jakému vývoji vlastně z dobrých důvodů držíme palce. Jak jinak vyhodnotit úterní váhání nad tím, jaký výsledek je pro nás s ohledem na další vývoj turnaje nejvýhodnější v situaci, kdy jsme neznali výsledky druhé paralelní skupiny. Jako přes kopírák se dnes jen málokdo orientuje ve zprávách popisujících aktuální fázi vyšetřování atentátu na slovenského předsedu vlády, kde není jisté, zda si raději přát potvrzení verze původní o radikální pohnutce jednotlivce, nebo doufat v odhalení a eliminaci organizované skupiny s mnohem rizikovějším potenciálem. Jistou paralelu lze vidět i v nejrůznějších odhadech výsledků voleb do EP, které očekávají více či méně významnou změnu v rozložení sil jednotlivých frakcí. Ta by měla být logickým důsledkem rostoucí nespokojenosti Evropanů se způsobem řízení sedmadvacítky. Změny hned v celé řadě oblastí života si asi přeje většina z nás, mrazení v zádech nám ale mnohdy působí obava z toho, že námi podpoření kandidáti z té či oné strany běh událostí nezmění k lepšímu, ale naopak k horšímu.

Ať už jde o cokoliv, obvykle platí, že je lepší mít i nepříjemnou jistotu, než příjemnou nejistotu. Tou je v případě hokeje neopakovatelný zážitek ze hry. Jen obtížně jsem až do včerejška hledal podobný světlý bod na pozadí vývoje těch dalších událostí, které v tomto textu tak nějak zastupují širokou skupinu rozporuplných dějů prostupujících celou současnou společností. Všechno ale změnila velkorysá party, kterou právě včera uspořádala v exkluzívních historických prostorách pražské Živnobanky společnost SIXT k výročí svého čtvrt století trvajícího působení na českém trhu. Ta totiž vedle setkání se spoustou zajímavých lidí nabídla i vystoupení Davida Kollera, který svou show zahájil hitem Šrouby do hlavy, kde se v textu praví: „Zná jen pár fíglů, jak se valej holkám šrouby do hlavy …“. To mi připomnělo, jak důležité je zachovat si schopnost rozlišovat realitu patrnou pouhým pohledem od nejrůznějších fíglů, které se na nás ze všech stran valí. Pokud ovšem nechceme mít z hlavy železářství …

Miroslav Rumler

Roboti a volby …

Tak to bychom měli. Mám předně na mysli nejsledovanější prezidentskou volbu na světě, tedy pochopitelně tu americkou. Co je pro mnohé obrovským zklamáním, to je pro jiné triumfálním vítězstvím. Kontroverznost obou kandidátů ale u velké skupiny sledujících způsobila jen úlevu v tom, že roční „projekt“, v němž jsme přímo my nehráli sebemenší roli, konečně skončil a naším cílem teď bude se s výsledkem prostě nějak srovnat.

Není sázka jako sázka …

Rozvedený Ken, tedy silně maskulinní figurka mladého muže oděného pouze v kostkovaných trenýrkách, na pozadí s korektně korpulentní Barbie ve zdobné róbě sytě růžové barvy, hledající lepší budoucnost ve víru společenské události roku. Tak definoval jeden z mých kamarádů sázku na nesprávného koně.

Vadí nevadí …

Ať už jste tuhle hru někdy hráli nebo ne, nejspíš tušíte, že cílí zejména na adolescenty. Některý z hráčů začne tím, že položí jinému hráči u otázku „na tělo“ a následně se zeptá „Vadí nebo nevadí?“. Pokud tázaný odpoví nevadí, musí současně na danou otázku pravdivě odpovědět. Pokud vadí, pak musí obvykle splnit nějaký trestný úkol nebo odevzdat fant, nejčastěji v podobě kusu oblečení.