Kde je vůle …

27.09.2023 | Pod lupou

Jednou z ikon filmové tvorby prvního desetiletí jedenadvacátého století byl kreslený snímek Cars, neboli Auta. Byl určen dětem, ale milovali ho – a mnohdy dodnes milují – i generace jejich rodičů. Tvůrci v Pixaru vdechli v cartoonu obyčejným starým vozům, žijícím v kdysi rušném, dnes ale díky dálničnímu obchvatu moderní civilizací dávno zapomenutém městečku, život a nezaměnitelný charakter.

Svým chováním v nás tak věci, které se staly nedílnou součástí našeho každodenního života, najednou dokáží vzbuzovat emoce. Jedni svou naivitou, dobrosrdečností, a balancováním na okraji společnosti, druzí naopak arogancí, nabubřelostí a ničím nepodloženou sebejistotou dohánějí citlivější diváky až k slzám. To bylo.

Od té doby uběhlo téměř dvacet let a na Kardanovou Lhotu si dnes při pohledu na staré hračky vzpomenou nejen ti, kterým byl tehdy film Cars určen. My, kteří se pohybujeme v logistice, nebo přímo v sektoru automotive, ale vlastně kdekoliv, jako bychom prožívali jistou formu déjà vu: auta už zase bojují o své místo na slunci, o důstojnost a uznání svého významu pro zachování mobility nejen už tak nedostatkové pracovní síly, ale lidí vůbec.

Rozdíl je ovšem v tom, že zatímco Pixar nechal za svou budoucnost bojovat staré ojetiny, dnes jde daleko víc o auta zbrusu nová, splňující nejpřísnější emisní normy. Za McQueena jako by alternoval Vodíkáč, za Buráka Céengáč, v roli svůdné Sally je dnes plně elektrická Energitka a podezřívavého Fillmora logicky nahradil Synťák.

Každý, koho se modernizovaná verze populárního filmu týká, má své favority, kterým fandí. Fan club Energitky pořádá veletrhy elektromobility, na Vysočině (a zdaleka nejen tam) vznikla vlivná vodíková platforma, plynárenské společnosti budují úctyhodnou plnící infrastrukturu jako argument pro získání politické podpory pro uznání CNG a LNG jako nízkoemisního zdroje, partička kolem automobilky Porsche hledá cestu k lacinějším syntetickým (bio)palivům.

Všichni drží palce svým hvězdám, argumentují, lobbují a mnohdy se zbytečně vymezují proti ostatním. Mají svůj jedinečný úhel pohledu, svou logiku a snad i svou pravdu. A co z toho plyne?

Možná vůbec nic, ale možná malé ponaučení. Totiž že už tehdy i ta kreslená auta nakonec pochopila, že pokud každý respektuje nastavená pravidla, je ochoten v zájmu dobré věci potlačit své vlastní ambice a odvést kus dobré práce ve prospěch společného cíle, mohou v lepším městečku a vlastně i v lepším světě žít docela spokojeně všichni pohromadě …

Miroslav Rumler

Líná huba, holé neštěstí…

Je to sice trochu neomalený začátek pro úvodník, ale s událostí tohoto týdne opravdu úzce souvisí, tak se to pokusím vysvětlit. Včerejší den byl totiž sváteční, protože právě na 11. červen letos připadl termín oslavy narozenin britského panovníka, dnes tedy krále Karla III. Ne že by se před těmi lety právě jedenáctého června narodil, červen je však pro oslavu po právu považován ze celkově vhodnější než listopad, a tak se zkrátka slaví v červnu. U nás se slavilo na britské ambasádě pod hradbami pražských Hradčan, kde se sešlo na jedenáct stovek osobností, jež mají k Britům a Británii blíž než ostatní.

Svátek evropské logistiky s českou účastí…

Je-li na poli evropské logistiky v tomto týdnu něco, co nelze přehlédnout, je to tradiční mnichovský veletrh Transport Logistic. I letos na něm navíc v roli vystavovatelů české a slovenské firmy patří mezi ty nejpočetnější, a to je neklamným znamením, že v Evropě v tomto oboru rozhodně nehrajeme druhé housle. Česká expozice s podporou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, iniciovanou tradičně Českou logistickou asociací a SSL ČR, nabídla prostor rekordnímu počtu českých vystavovatelů. Jejich počet navíc každý den od pondělí do dnešního dne, který je na veletrhu tím závěrečným, exponenciálně navyšují návštěvníci, kteří sem od nás přijíždějí, aby se inspirovali prezentacemi nových technologií, trendů a inovací, jež formují podobu logistiky nejbližší budoucnosti.

Ať se (ne)práší za kočárem…

Jen málokdy se stane, že by vám někdo na přímý dotaz, jaký je řidič, řekl, že špatný. Ve většině z nás převládá přesvědčení, že řídíme dobře, tedy bezpečně a zodpovědně. Když ale přijde na diskuzi o tom, kdo a jak často porušuje za volantem pravidla, překračuje povolenou rychlost, parkuje na zákazu, předjíždí před zatáčkou, troubí ve městě, dává úzkostlivě přednost chodcům nebo pravidelně kontroluje technický stav svého vozu, je naopak většina ochotna připustit, že tu a tam zhřeší. Vysvětlení bývá prosté – je to jen výjimečně, s maximální opatrností a nikdy, fakt N-I-K-D-Y, se nic nestalo. Jenže tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu,… znáte to sami.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.