Na pozadí MS v ledním hokeji v těchto dnech zejména pro mladé lidi, ale samozřejmě i pro jejich rodiče, vrcholí napětí vyvolané zveřejněním výsledků přijímacích zkoušek na střední školy. To doznalo v reakci na předchozí neúspěšné snahy Ministerstva školství snad konečně pozitivní změny, která české školství přivádí do reality jedenadvacátého století. Celý proces sice i letos provázejí drobné lapálie, nejde ale podle všeho o systémové chyby a především zcela odpadly nekonečné fronty uchazečů před jednotlivými školami v rámci následného hledání volných míst pro ty, kteří nebyli přijati tam, kam přijati být chtěli. I tady tak šlo vlastně o logistické zadání.
A zatímco včerejší napínavý a vpravdě nečekaný vývoj dalšího utkání české reprezentace v rámci základní skupiny s Dánskem původně sliboval optimální podmínky pro sledování, opak se stal pravdou. Pozornost na sebe strhla ve stejném čase i tentokrát událost zcela jiná. Tak, jak jsme si ještě donedávna nedokázali představit válečný konflikt v Evropě a dokonce tak blízko našich vlastních hranic, od včerejška už si nedobrovolně zvykáme navíc na skutečnost, že i v našich podmínkách je možné takřka v přímém přenosu sledovat atentát na vysokého ústavního činitele. I když faktů k této události je k dispozici doposud žalostně málo, jisté je, že do značné míry ovlivní celou společnost nejen na Slovensku, ale přinejmenším v celém regionu. Není totiž střelba jako střelba. Zatímco sedm branek v dánské brance jako by celý národ polilo živou vodou, střelba v Handlové pro nás pro všechny byla doslova ledově mrazivou sprchou. Změny teď jistě nenastanou jen na poli logistiky spojené s kontaktem mezi politiky a veřejností.
Teď ale jak z toho, aby právě včerejší dramatické události na středním Slovensku nevrhly na celý týden úplně negativní světlo … Co takhle podívat se na všechno tak nějak pozitivní optikou, třeba tou založenou na hodnocení výsledků jendotlivých událostí, nikoli na jejich komplikovaném průběhu: z obávaných Finů jsme si sice neudělali trhací kalendář, ale i tak jsme důstojně, spravedlivě a přesvědčivě vyhráli. To zaprvé. Úspěšnost přijímacích řízení pro letošní deváťáky činí 94%, před školami se netvoří fronty zoufalých rodičů a nakonec se díky novému systému, navíc z dílny pár chytrých českých a slovenských hlav, bez větších stresů dostanou na střední školy na rozdíl od loňska a předloňska téměř všichni, což je rozhodně úspěch. To za druhé. A konečně radost včerejšího infarktového tříbodového duelu s Dány s původně nejednoznačnou předpovědí byla později v noci jak věřím umocněna pozitivními zprávami o záchraně lidského života. Ten je jistě tím nejdůležitějším i v případech, kdy pro mnohé může z logiky věci jít o osobu na zcela opačném konci politického spektra. To tedy zatřetí a začtvrté. Takže si myslím, že aspoň za mě nakonec všechno vlastně docela dobrý …
Miroslav Rumler
