Většinu automobilek a zejména pak jejich dodavatele, kteří společně desítky let představovali výkonný motor celé evropské ekonomiky, obchází strašák nedostatečné poptávky po technice, kterou s ohledem na eskalaci emisních norem potřebují prodávat naopak nejvíc. Na tom v kontrastu s viditelnou skepsí v nejvýznamnějších zahraničních odbytištích mnoho nemění ani výjimečně dobrá bilance naší tradiční automobilky s okřídleným šípem ve znaku.
Mračna stahující se nad jen těžko postradatelnými příjmy z automobilového průmyslu v posledních dnech navíc ve veřejném prostoru doplnila diskuze o nutnosti navýšit národní rozpočty na obranu jednotlivých členských zemí NATO, tedy bezmála celé Evropy. Tím prvním číslem, o kterém se začalo diskutovat, je růst z minimálních 2 % HDP na procent pět, reálně ale půjde nejspíš o snahu dosáhnout tříprocentní hranice. To už zní lépe, i tak jde ale jen u evropské sedmadvacítky se souhrnným HDP na úrovni necelých 19 bilionů (19 000 000 000 000) EUR o sumičku někde kolem 190 miliard EUR. Jde o částku, kterou je sice potřeba prokazatelně z pokladen jednotlivých států na jedné straně vydat, na straně druhé ale současně o obnos, za který bude třeba vyrobit a následně dodat spoustu zboží, z něhož velká část bude muset být z kategorie hi-tech.
Mnozí budou souhlasit, že zde je na místě použít v poslední době jinak trestuhodně nadužívaný výraz výzva. Tak velká objednávka, navíc garantovaná samotnými vládami (nejen) evropských států, komfortně rozfázovaná do bezpočtu etap a období mnoha let, bude skutečnou výzvou nejen pro výrobce, ale pro celé dodavatelské řetězce. A i když významnou část výroby s pravděpodobností hraničící s jistotou zajistí zbrojařské koncerny největších mocností západní civilizace, při troše obratnosti našich, navíc mnohdy tradičních, vývojářů, výrobců a obchodníků bychom si jako historicky průmyslová země měli zajistit pozici kvalitních a vysoce kvalifikovaných dodavatelů. O transformaci evropské ekonomiky a příležitostech z této transformace plynoucích pro jednotlivé články dodavatelských řetězců se v nejasných konturách diskutuje už několik let. Nevím, jestli jde přesně o typ transformace, o kterém její původní autoři snili. Jisté však je, že v takto střiženém šatu transformace zejména tradičně průmyslovým ekonomikám velké komerční příležitosti nejspíš opravdu nabídne a ani logistika tím pádem asi nepřijde zkrátka …
Miroslav Rumler
