Právě startujeme …

13.10.2022 | Pod lupou

Ilustrační foto

A už je to tady: první výlohy začínají zdobit mikulášské motivy, reklamní sdělení pomalu ale jistě upírají svoji pozoost ke skrytým tužbám důvěřivých dětských dušiček. To je neklamné znamení, že jsme už překročili pomyslný práh letošní předvánoční sezóny. Připadá vám, že je moc brzy, že na Mikuláše a Vánoce je stále ještě dost času? Jste překvapeni nedočkavostí obchodníků? Většině z nás stačí jeden nebo dva sluncem zalité podzimní dny, abychom pouhou myšlenku na blížící se Vánoce hned zapudili a považovali ji za absurdní a možná až nemístnou. Faktem ale je, že z pohledu zodpovědného plánování napříč celým dodavatelským řetězcem to tak jednoduché není. Do Mikuláše zbývá sedm týdnů, do Vánoc deset. Optikou logistiků i obchodníků jsou to dost možná právě ty týdny, které rozhodnou o celkovém výsledku jejich letošního hospodaření. Ti prvně jmenovaní už dnes mají precizně naplánovaný každý jednotlivý den tohoto exponovaného období. Ti druzí pevně doufají, že čas, který zbývá, bude dostatečný k tomu, aby dorazilo všechno zboží, na které ještě čekají a aby úspěšně prodali vše, co už dnes ve skladech připravené mají. Právě pro plné sklady zejména inteetových obchodů, na které v poslední době doléhá renesance obliby kamenných prodejen, je po mnohaměsíčním čekání nadcházející předvánoční špička velkou nadějí. Na jedné straně sice zboží na skladě představuje v dnešní době vítanou jistotu, na druhé straně nadbytečné zásoby přinášejí nečekané vícenáklady, které pak nekontrolovaně požírají mnohdy hubené obchodní marže. Věřme tedy, že nadcházející týdny potvrdí tradiční připravenost logistických profesionálů, splní očekávání nervózních obchodníků a nám namísto současných veskrze negativních témat nabídnou příležitost více vnímat i podzimní atmosféru okolního světa. Tu totiž tradičně – díky mnohdy několikanásobnému nárůstu objemu práce v logistice – sledujeme jen tak nějak perifeě. A to je fakt škoda!

Miroslav Rumler

Jen tak znát těch pár fíglů …

Těžko je dnes člověku psát o něčem jiném, než o perspektivách dalšího vývoje v rámci pavouka právě probíhajícího mistrovství světa v ledním hokeji. Výsledky, sestavy, posily, zranění, teploty v halách, sledování utkání vlastního týmu i těch druhých a hlavně nejrůznější odhady dalšího vývoje už tradičně ovlivnily významné části národa nejen většinu volného času, ale pohříchu zasahují i do práce firem všech velikostí. „Můžeme si zavolat, jen ne dnes odpoledne, to hrajeme“, zní v poslední době standardní odpověď.

Logistika ve světle polární záře …

Že to ale byla jízda, ten uplynulý týden! Napětí, které hned druhý den mistrovství světa přinesl napřed konec základního hracího času, následovaný vyčerpávající hrou v prodloužení zakončený úspěšnými nájezdy už v prvním utkání české reprezentace s obávanými Finy. Jako by šťastný konec téhle zápletky předznamenala výjimečná scenérie páteční polární záře. Ta se jen několik málo minut před koncem třetí třetiny rozlila nad celým Českem s nebývalou intenzitou. Pro ty šťastnější, kteří dokázali souběh těchto dvou výjimečných událostí úspěšně zvládnout, šlo o chvíle, na které budou ještě řadu let vzpomínat. Chtělo to ale dobrou logistiku.

Kdo nefandí, není Čech …

Je čtvrteční ráno a my za sebou máme tři významné svátky, jakými byly slavnosti 1. máje, výročí povstání Pražanů proti nacistické okupaci a vzpomínka na konec druhé světové války na starém kontinentě. Všechny provázela celá spousta oslav, které do ulic, parků a vůbec do veřejných prostor přivedly za zábavou tisíce lidí.