Přezuto. A není to málo, Antone Pavloviči…?

06.11.2025 | Pod lupou

Nevím jak vy, ale já mám k přezouvání auta vztah poněkud ambivalentní. To, co typicky na jaře už dlouhé týdny vyhlížím a považuji za součást kýženého příchodu jara, na podzim vnímám spíš jako symbol končícího teplého a slunečného počasí, prodlužujících se nocí a nástup nekončících plískanic. Do podzimního přezouvání se mi zkrátka nechce a pouštím se do něj jen proto, že to považuji za správné.

Nic na tom už roky nezmění ani realita mírnějších zim, které jako by nahrávaly argumentaci zejména leasingových společností, unavených neustálým přezouváním tisíců vozidel vlastních klientů, jimž nabízejí stále podmanivěji pneumatiky takzvaně univerzální, nebo chcete-li celoroční. Jsem asi stará škola, co věří, že pračku a sušičku do jednoho stroje nevměstnáte, ledaže byste se byli ochotni spokojit s vědomím, že ani jedno z toho nebude fungovat tak, jak byste potřebovali. Mám vnitřně blíž k úvaze, že cena sady zimních pneumatik je v kontrastu s cenou předního nárazníku schovávajícího nejspíš desítky čidel, senzorů a servomotorků v hodnotě dost možná několika set tisíc korun vlastně zanedbatelná, o ceně zdraví či dokonce života člověka ani nemluvě.

Ve veřejném prostoru se stále častěji setkáváme s debatami nad tím, jak silné téma se postupně stává ze city logistiky. Částečně je na vině setrvalý růst segmentu B2C a s ním spojený boom doručování zásilek všech velikostí do výdejních míst, do boxů i do vlastních rukou. Zčásti nám ale také zásobování zejména velkých aglomerací začíná být pomyslným trnem v oku z pohledu generování nepříjemných emisí, zahušťováním provozu i blokováním rezidentských parkovacích míst. Politici a jejich úředníci slibují hory i s horákyněmi, resp. zlepšení životních podmínek ve městech, a protože mnohdy přesně nevědí, co by v důsledku takový městský well beeing měl obnášet, zaklínají se zpravidla odstraněním vozů (včetně těch zásobovacích) z městských ulic, elektromobilitou, plošným snižováním rychlosti a posilováním městské cyklo mobility. Pouhé volební období ale překvapivě nestačí pro realizaci smysluplných plánů, jakými by jistě bylo systematické zakomponování dostatečně kapacitních parkovacích domů do prostředí rezidenčních zón, smart řešení pro světelné křižovatky, nebo výstavba samostatných těles cyklo stezek striktně oddělených od vozovky určené pro motorová vozidla. Místo toho jsme svědky vysokého tempa umělého snižování kapacity páteřních městských komunikací, např. nahrazováním jízdních pruhů těmi určenými výhradně pro cyklisty, nebo vestavbou nebezpečných pevných ostrůvků do vozovky. To nejenže provoz nesnižuje, ale naopak ho to dál zahušťuje a města jsou tak dopravně zahlcena daleko víc, než je nezbytné. V oblibě jsou i časté změny v předosti jízdy či živelné zjedosměrňování ulic dříve obousměrných a zobousměrňování ulic odjakživa jednosměrných. Jde o rychlé změny, které lze provést buď přes noc, nebo maximálně do pár dnů, a protože místní úprava má přednost před standardy stanovenými vyhláškou, téměř nic není nemožné. Množí se rizika, kolize a napětí, které ke šťastnému životu lidí ve městech, kde jich každoročně významně přibývá, rozhodně nepřispívá.

A jak že rostoucí chaos v městské (ne)mobilitě souvisí s podzimním přezouváním na zimní pneumatiky? Moc ne, jen zákonitě zvyšuje deziluzi těch, kdo se svým zodpovědným přístupem snaží minimalizovat riziko nehody na zimní – namrzlé či zledovatělé – vozovce. Tu totiž minimálně ve městech a obcích politici a úředníci rok od roku více proměňují v nikým nechtěnou parkurovou trať, na které tím hlavním ohrožením bezpečnosti naší, i těch druhých, nekvalitní obutí nejspíš nebude…

Miroslav Rumler

Věř, ale čemu věříš měř…

Logistice moderní společnost často vyčítá její negativní vliv na životní prostředí, podíl na rostoucím provozu na souši, po vodě i ve vzduchu. Výzkumníci se už řadu let předhánějí v hledání nejvhodnějších metodik měření zejména uhlíkové stopy, které by právě dopravu a logistiku zařadily do pelotonu oborů, jež lidstvu momentálně škodí nejvíc. Za příkladné škůdce jsou – vedle dopravy v jejím nejširším pojetí – považovány zejména energetika a teplárenství, těžký průmysl, zemědělství, stavebnictví a dosud spíše přehlížený provoz extrémně energeticky náročných datových center.

Už tu není novej…

Populární britský velvyslanec Matt Field, jenž z britského velvyslanectví v Praze během uplynulých tří a půl let učinil tu nejviditelnější ambasádu ze všech, se rozhodl pojmout jednu ze svých posledních velkých recepcí v Česku přesně tak, jak ho v Praze všichni znají – s obrovskou dávkou humoru a nadhledu. Na oslavě narozenin krále Karla III. sypal z rukávu vtipy v češtině i angličtině, přičemž hned v úvodu pobavil hosty dotazem, jestli se v češtině zlepšil, a rýpnutím do samotného krále, který na vlastní večírky zásadně nechodí. "Už tu nejsem novej", prohlásil na začátek svého projevu k pečlivě vybraným hostům, kterých se na slavnosti sešlo hned několik stovek. Byli mezi nimi představitelé britských společností působících na českém trhu, významní čeští podnikatelé, novináři, politici, herci, ekonomové i akademici.

Agent jako (nové) téma…

I přes poměrně širokou nabídku nejrůznějších akcí, které jarní měsíce tradičně přinášejí, jako by nastala nouze o nová, aktuální témata, která by měla potenciál přerůst v trendy ovlivňující vývoj klíčových odvětví. Na vině je nejspíš jisté přešlapování evropské ekonomiky, které má hned několik základních příčin. Mezi těmi vnitřními je to zejména setrvalý pokles konkurenceschopnosti, který si působíme tak trochu sami naší vlastní úpornou snahou o transformaci evropské ekonomiky, ty vnější souvisejí především s nárůstem geopolitických překážek a rizik. To vše logicky snižuje apetit společností k rozvoji, investování do technologií s dlouhodobou návratností, ale i k vytváření nových pracovních příležitostí pro perspektivní mladé lidi.