Realita na pozadí …

02.05.2024 | Pod lupou

Ráno bezprostředně následující po prvním májovém dni, který se navíc co do počasí nad očekávání vyvedl, se jen velmi těžko hledají témata s potenciálem získat si pozornost široké veřejnosti. Poklidné sváteční tempo nám dalo příležitost alespoň na chvíli odvrátit zrak od našich monitorů a zapomenout na témata, která ač mnohdy vzdálená tisíce kilometrů, tvoří díky aktuálnosti zpravodajství více či méně nechtěnou kulisu všedního dne.

Výjimku tak mezi kávou s moučníkem či sklenkou prosecca a odpolední procházkou v zahradě oblíbeného zámku v rámci prvomájového výletu tvořily dost možná jen úsměvné zprávy, jako ty o dosažení dalšího stupně spirály vzájemné komunikace mezi představiteli opozice a Hradem, případně klepy ze soukromí vrcholných politiků, umělců či internetových influencerů.  

Dnešek je však zase běžným pracovním dnem, který nás vrhá do všední reality. Reality eskalujících nepokojů na prestižních univerzitách, beznaděje vleklého válečného konfliktu na východě Evropy, balastu provázejícího blížící se volby do evropského parlamentu a spousty dalších. Jako by rok od roku bylo složitější soustředit pozornost jen na to příjemné, aktuálně například na viditelný nástup jara se vším, co k němu patří, a zbylou energii věnovat jen tomu, co dokážeme sami ovlivnit nebo kde můžeme sehrát skutečně aktivní úlohu. V této souvislosti si dovolím parafrázovat legendární poznámku slovenského sportovního redaktora Karola Poláka, která by dnes zněla: „Bodaj by sme mali viacej takýchto prvých majov“

Miroslav Rumler

Očekávání spojuje …

Jak se dalo předpokládat, do našich každodenních úvah se den ode dne výrazněji vkrádají ty spojené s vývojem právě probíhajícího hokejového mistrovství světa. Středobodem našeho světa se tak namísto vrtochů světových leaderů stávají výsledky, sestavy, skóre a vyhlídky napřed na umístění ve skupině a později v bojích o medailové pozice. Je to snad právě ta obrovská nejistota každého dalšího výsledku, která nás spojuje v naší společné podpoře našich týmů i oblíbených jednotlivců. Neznamená to ale, že bychom se nedokázali mezi sebou pořádně pohádat, jen se hádáme tak nějak pro společnou věc.

Jako jízda na tygrovi…

Kdyby nešlo o témata tak zásadní, chtělo by se říct, že události posledních týdnů gradují jako kvalitní kabaretní program. Kdo si myslel, že sváteční odstávka ze všední pracovní rutiny minulého týdne alespoň trochu zklidní vlny společenského dění, byl na velkém omylu. Bylo to právě naopak. Celý uplynulý týden tak byl, snad povzbuzen zkušeností z předchozího bezprecedentního Ibero blackoutu, dalším ve štafetě pokořování rekordů.

Když je pouhé přání otcem myšlenky…

Bezmála dva roky obyvatele Brna a všechny, kdo přes jihomoravskou metropoli z východu na západ či obráceně po jediné použitelné komunikaci v podobě D1 projížděli, donedávna sužovaly nekonečné kolony a z nich plynoucí zdržení v rozsahu vyšších desítek minut. Důvodem byly vleklé stavební práce, jejichž avizovaným cílem je situaci do budoucna zlepšit. Co bylo ale důvodem (nejen) včerejší paralýzy dopravy v Praze a na trase existující části obchvatu pro dopravu tranzitující na téže východo-západní dopravní ose, o tom můžeme jen spekulovat. Faktem však je, že dopravní kolaps tentokrát nepostihl zdaleka jen hlavní město, ale pomyslnou sekeru kongescí zasekl hluboko do prostoru středočeského kraje. Od brzkého rána až do pozdních večerních hodin se jen velmi zvolna posouvala doprava ve všech pruzích klíčových arterií D1, D5, D8 i D11 v délce několika desítek kilometrů. Samostatnou kapitolu i tentokrát psala trestuhodně poddimenzovaná D0 a to takřka v celé své dosavadní délce.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.