Rizika digitálního přítmí…

16.10.2025 | Pod lupou

Jednotlivé produkční kapacity automobilky JLR, výrobce značek Jaguar a Land Rover, začínají po šestitýdenní odstávce pomalu ale jistě ožívat, lidé se postupně vracejí do práce, výrobní linky se dávají do pohybu, k již vyrobeným vozům se znovu daří dohledávat technická data nezbytná pro jejich zprovoznění a přihlášení do provozu. Hackerský útok, o němž už na tomto místě v minulosti byla krátká zmínka, přinesl automobilce ztráty v řádu miliard britských liber, chaos v dodavatelských řetězcích a nejspíš i ztrátu důvěry zákazníků, kteří museli týdny čekat jak na vozy nové, tak na servis těch dříve pořízených. Škody se ale nejspíš budou sčítat ještě dlouho po tom, co se věci zase (snad) vrátí takříkajíc do vyjetých kolejí a navenek bude všechno vypadat jako dřív.

Moderní společnost se stále více spoléhá na technologie, kterým ti, kdo je chtějí paralyzovat, už dávno nemusí sypat do soukolí písek, nabádat zaměstnance k nepravostem, ani riskovat při stříhání zdrojových kabelů v čase mezi dvěma obchůzkami nočního hlídače. Připomínají tak chronicky známou průpovídku o dobrém sluhovi a zlém pánovi, která se odjakživa váže k ohni. To, co na jedné straně zefektivňuje výrobu, osvobozuje lidi od nekvalifikované a těžké práce a umožňuje zeměkouli propojit nekonečnými pavučinami dodavatelských řetězců, na druhé straně pootevírá dveře těm, kteří jsou schopni nacházet v digitálních strukturách skuliny. Těmi proniknou k datům, která pak mohou podle svého uvážení ovládat, blokovat, nebo nejvyšší nabídce prodat. Potíž je v tom, že jako většina nekalých živlů, jsou i tihle vždycky tak nějak o krok napřed. Hlavně ale všechno, co dělají, podnikají mnohdy z bezpečí míst vzdálených i desítky tisíc kilometrů. Mezi poškozenými jsou tak vedle výše zmíněné automobilky i prestižní nemocnice, letiště evropských metropolí, nebo tzv. legacy airlines, tedy tradiční aerolinky s pěkně vousatou historií. Poslední týden přinesl varování NÚKIB před čínskými součástkami v solárech, které si v Evropě poslední roky osazujeme na naše rodinné domky, na průmyslové a logistické areály, na městské budovy a stavíme z nich solární parky všech velikostí. Stavíme dokonce tak intenzívně, že fotovoltaika podle údajů energetické analytické společnosti EMBER v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny.

Abychom si rozuměli: mým cílem není zpochybnit automatizaci ani digitalizaci. Chci jenom upozornit na to, že pokud si data, ale stejně tak i energii nezbytnou k jejich pohánění, nebudeme dostatečně efektivně chránit, mohou se zásahem „cizí moci“ velmi snadno obrátit proti nám a podobně jako už zmíněný oheň způsobit nenahraditelné škody. Nezbývá než si zvyknout, že spolu s těmito technologiemi musíme se stejným, ne-li vyšším úsilím, budovat příslušné ochranné mechanizmy, které nám umožní rizika minimalizovat. Odolnost, nebo chcete-li resilience dodavatelských řetězců musí být pro nás vedle kvality bez kompromisu v budoucnu tím nejvýznamnějším aspektem efektivní, konkurenceschopné a udržitelné logistiky.

Právě odolnosti logistiky se bude už na počátku letošního listopadu věnovat Technology FORUM společnosti Reliant, ke kterému vám v nejbližších dnech přineseme více informací…

Miroslav Rumler

Věř, ale čemu věříš měř…

Logistice moderní společnost často vyčítá její negativní vliv na životní prostředí, podíl na rostoucím provozu na souši, po vodě i ve vzduchu. Výzkumníci se už řadu let předhánějí v hledání nejvhodnějších metodik měření zejména uhlíkové stopy, které by právě dopravu a logistiku zařadily do pelotonu oborů, jež lidstvu momentálně škodí nejvíc. Za příkladné škůdce jsou – vedle dopravy v jejím nejširším pojetí – považovány zejména energetika a teplárenství, těžký průmysl, zemědělství, stavebnictví a dosud spíše přehlížený provoz extrémně energeticky náročných datových center.

Už tu není novej…

Populární britský velvyslanec Matt Field, jenž z britského velvyslanectví v Praze během uplynulých tří a půl let učinil tu nejviditelnější ambasádu ze všech, se rozhodl pojmout jednu ze svých posledních velkých recepcí v Česku přesně tak, jak ho v Praze všichni znají – s obrovskou dávkou humoru a nadhledu. Na oslavě narozenin krále Karla III. sypal z rukávu vtipy v češtině i angličtině, přičemž hned v úvodu pobavil hosty dotazem, jestli se v češtině zlepšil, a rýpnutím do samotného krále, který na vlastní večírky zásadně nechodí. "Už tu nejsem novej", prohlásil na začátek svého projevu k pečlivě vybraným hostům, kterých se na slavnosti sešlo hned několik stovek. Byli mezi nimi představitelé britských společností působících na českém trhu, významní čeští podnikatelé, novináři, politici, herci, ekonomové i akademici.

Agent jako (nové) téma…

I přes poměrně širokou nabídku nejrůznějších akcí, které jarní měsíce tradičně přinášejí, jako by nastala nouze o nová, aktuální témata, která by měla potenciál přerůst v trendy ovlivňující vývoj klíčových odvětví. Na vině je nejspíš jisté přešlapování evropské ekonomiky, které má hned několik základních příčin. Mezi těmi vnitřními je to zejména setrvalý pokles konkurenceschopnosti, který si působíme tak trochu sami naší vlastní úpornou snahou o transformaci evropské ekonomiky, ty vnější souvisejí především s nárůstem geopolitických překážek a rizik. To vše logicky snižuje apetit společností k rozvoji, investování do technologií s dlouhodobou návratností, ale i k vytváření nových pracovních příležitostí pro perspektivní mladé lidi.