Rychlejší než myšlenka…

29.01.2026 | Pod lupou

Byly doby, kdy bylo možné úvodník pro pravidelný týdeník napsat i v několikadenním předstihu, aniž byste riskovali expiraci jeho bezprostřední aktuálnosti. Ty doby jsou zjevně nenávratně pryč. Vývoj nezastavíš a věci kolem nás se dějí bez ohledu na to, zda je den nebo noc. Část toho jde nejspíš na vrub moderních komunikačních nástrojů, nebo chcete-li platforem. Ty nejenže to umožňují, mnohé z nich svou jednoduchostí a uživatelskou vstřícností dokonce vyzývají k tomu, abyste je použili hned, jakmile se vám v mysli třeba jen začíná rodit nějaká myšlenka. Co by ještě před nedávnem znamenalo, že s ní budete muset dojít k počítači, zapnout ho a s ohledem na zvyklosti začít obratně formulovat, to je dnes otázkou několika málo kliků na telefonu z kanape, taxíku, nebo třeba od stolu v baru nevalné pověsti. Digitální svět křižují miliardy sdělení, z nichž mnohá jsou ovlivněna okamžitým rozpoložením pisatelů, chybujícím asistentem prediktivního psaní i opileckou pýchou. Co konkrétně finální podobu textu formovalo ale už nikdo nezjistí. Vzít zpět zprávu, která už jednou odešla, je složité. Vedle stopy digitální totiž za sebou navíc většinou zanechává i stopu emocionální.

Do toho se nám tu rozmáhá takový nešvar, že se dříve oficiální, úředním protokolem řízená komunikace, postupně přesouvá do online světa a na veřejně dostupné sociální sítě. Tam nejenže odpadá možnost nejrůznější přešlapy, zbrklosti a pochybení jednotlivých aktérů před veřejností tak nějak ututlat, ale je stále patrnější, že to je čím dál tím více neomalenost, agresivita a arogance, co budí přirozený zájem širokých vrstev čtenářů.

To celé dohromady nenávratně vede k tomu, že zejména ty slabší kusy, ve snaze působit naopak jako ti nejschopnější, ladí své hlasy tak, aby vyzněly co možná nejvíc chlapácky a kopírovaly tak všemožné vzory. Podobně jako celá desetiletí se zejména po klíčových hokejových turnajích mladí sportovci stylizovali do malých Jágrů, v posledních letech miliony žen podstupují bolestivé plastické zákroky ve snaze vypadat jako jejich oblíbené influencerky. Zejména v uplynulém roce ale raketově rostl počet do té doby neviditelných politiků, kteří věří, že pokud i oni odhodí zábrany a řádně vyhrotí argumentaci, dosáhnou věhlasu kontroverzního vládce světové mocnosti, z jehož duševní bystrosti a kondice teď plánují jeho političtí protivníci učinit klíčové téma před tzv. „Midterm elections“.

Mladí sportovci mohou, inspirováni charismatickým vzorem, najít celoživotní zalíbení ve sportu. To je skvělé. Naopak posedlost fyzickou dokonalostí, umocněná uměle vytvářenými módními trendy, nezřídka přináší závažná a nevratná poškození těla. A to je velká, často opravdu velká škoda. Inspirace nesprávnými morálními autoritami, pohrdání etickými hodnotami a akceptování gangsterských praktik však má potenciál způsobit škody nejvážnější, totiž ty ve způsobu uvažování. Škody, které plíživě mění podobu celé společnosti. Je v našem bytostném zájmu nepřipustit, aby se osobní útoky, vulgarita či výhrůžky adresované komukoliv, ale zejména nejvyšším ústavním činitelům, staly společenskou normou. Společnost, která takové chování akceptuje, jako by připustila, že pro ni vzájemný respekt přestává být zásadní hodnotou. A to už není jen otázka stylu. To by svědčilo o razantním otočení kurzu vývoje celé společnosti…

Miroslav Rumler

Jak si jednou zvykneš…

Zvyk je železná košile, říká známé české přísloví. Je to narážka na jednu ze základních lidských vlastností, totiž na naši rezistenci ke změnám, k tomu, že máme tendenci preferovat mnohdy nedokonalou, zato zažitou praxi, než abychom zariskovali a přijali nové, nezřídka lepší řešení. A co že mě k téhle úvaze přivedlo? Bylo to nedávné výročí první poštovní známky, která přinesla revoluční obrat v pohledu lidské společnosti na doručování zásilek, resp. na formu placení za její doručení. Dostala název Penny Black, tedy černá jednopencovka, a jako první poštovní známka světa byla vydaná ve Velké Británii 1. května 1840. Známka zobrazuje – jak jinak – profil královny Viktorie, má hodnotu jedné pence a byla součástí reformy poštovnictví. Celkem bylo tenkrát vytištěno přes 68 milionů kusů. A zatímco do té doby bylo zvykem, že poštovné platí příjemce proti doručení zásilky, poštovní známka umožnila doručení zásilky vyplatit straně odesilatele předem, totiž v okamžiku jejího předání britské poště.

Jo, první máj…

Zítra je pro většinu z nás volný jinak všední pracovní den, a navíc není vyloučené, že ty šťastnější dokonce i ku lásce pozve hlas hrdliččin. Mnozí z těch, kteří stále ještě mají důvěru v moderní meteorologické modely řízené datovou analýzou umělé inteligence, nabízí prodloužený víkend vítanou příležitost naplánovat výlet na chatu, projížďku na kole, nebo na motorce a užít si to, co lze bezpochyby považovat za začínající jaro. Okrasné zahrady a parky začínají hýřit barvami, rekreační oblasti a zahrádkářské kolonie prožívají návrat svých nedočkavých uživatelů a vozovky se plní svátečními řidiči, cyklistickými pelotony i osamělými a za šera jen sporadicky osvětlenými jezdci.

Každý den (ne)může být posvícení…

Slavíme rádi. Na rozdíl od většiny jiných národů máme vedle narozenin i svátky neboli jmeniny. A snad i proto, že neustále přibývá jmen, která už se do tzv. občanského kalendáře ani za cenu dalších duplicit nevejdou, vedle narozenin, jmenin a křesťanských svátků rok za rokem přibývají stále další a další dny sváteční a významné, a to zejména z pohledu našich tradic a národní identity. Nově ukotvené svátky nejenže ty dosavadní nenahrazují, ale vrství je na sebe. Řekněme například, že jste se narodil 16. března a rodiče vám dali jméno Herbert. Pak slavíte narozeniny a svátek současně, navíc ale svátek slavíte společně s Elenou, na kterou už samostatný svátek nezbyl. Tentýž den je ale současně svátkem všech příznivců roztomilých asijských medvídků, kteří mají svůj mezinárodní Den pand (World Panda Day). Ani to ale nestačí, protože v kontextu škol a vzdělávání je tento den navíc spojován s oslavou matematiky, především pak čísla π. To mi, podobně jako většina ostatních matematických konstant, k srdci nepřirostlo natolik, abych jeho mezinárodní svátek přijal za vlastní, nicméně mnozí možná nepohrdnou a číši na jeho počest každoročně slavnostně pozdvihnou. Tak jako tak, důvodů je víc než dost.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.