Dřevěná klasika na devíti špalcích

16.11.2023 | Pod lupou

Minule jsme v rámci jakési minisérie věnované klíčovým výdobytkům logistiky dvacátého století představili historii technologie čárových kódů. Netřeba zdůrazňovat, jak těžké je vybrat právě ty objevy, které nejenže dramaticky ovlivnily schopnost logistiky reagovat na rostoucí nároky a potřeby rychle se rozvíjející společnosti, ale současně takové, jež bez větších změn přežily až dodnes. Mezi těmi, které v tomto výčtu rozhodně chybět nesmí, jsou i přepravní palety.

Po dlouhá staletí lidé neustále experimentovali s různými způsoby balení, přepravy a skladování zboží od krabic a sudů až po bedny a pytle. Společným problémem ale pro všechny vždy byla zejména nízká efektivita manipulace a vysoká míra škod na samotném zboží. Mnozí si obyčejných dřevěných palet v posledních letech všimli až jako trendy dekorací v komunitních prostorách, obývacích pokojích a uměleckých galeriích. Ve skutečnosti ale tyto jednoduché dřevěné podložky přinesly revoluční změnu do všech oborů lidské činnosti napříč celým dodavatelským řetězcem a zaslouží si alespoň minimalistický exkurz do historie.

Celá řada nejrůznějších pokusů o nalezení vhodného způsobu manipulace se zbožím probíhala od nepaměti. Zásadní předěl ale přinesla, jako u řady dalších technologií, až druhá světová válka. Po jejím vypuknutí se rychle ukázalo, že rozhodující roli v ní bude hrát rychlý přesun a efektivní skladování zboží, potravin, zbraní a munice. Spojenecké armády proto společně významně investovaly do rychlé implementace nezbytných logistických inovací, mezi které vedle moderních vysokozdvižných vozíků, jimž bude v tomto cyklu věnován po zásluze samostatný prostor, nepochybně patřila právě dřevěná přepravní paleta.

Euro paleta, jak ji známe dnes, byla navržena na konci padesátých let jako univerzální nosič nákladu ve spolupráci mezi Švýcarským logistickým výzkumným ústavem a Švýcarskými federálními drahami. Švýcarské federální dráhy byly první, kdo použil tento nový, standardizovaný a kvalitativně kontrolovaný nosič nákladu pro urychlení nakládky a přepravy nákladu vlakem. Německé a Rakouské železnice brzy také přidaly europalety do svých logistických procesů v rámci železniční sítě, a uzavřely smlouvu o výměnnosti europalet vedoucí k založení společného otevřeného paletového poolu. Euro paleta byla následně implementována jako standardní nosič nákladu.

Standard stanoví rozměry na 1200 x 800 x 144 mm a vyžaduje konstrukci složenou z ostrohranných prken, celkem 9 špalků a přesně 78 speciálních hřebíků. V roce 1991 pak byla založena European Pallet Association (EPAL), která je odpovědná za vydávání licencí na výrobu, opravy a kontrolu kvality europalet v celosvětovém měřítku.

Aby se minimalizovaly neproduktivní převozy prázdných palet mezi jejich jednotlivými uživateli, vzniknul postupem času i jednotný systém, Evropský paletový pool, v němž jsou standardizované palety sdíleny a jednoduše spolu se zbožím neustále vyměňovány. Snadné vykládání, stohování a skladování celé palety šetří cenný čas a peníze tím, že zkracuje dobu nakládky až o devadesát procent ve srovnání s dobou potřebnou ve dnech „předpaletových“.

Europaleta, vyrobená a odborně opravovaná podle technických předpisů EPAL, má průměrný životní cyklus 6 – 8 let. Je vyrobena ze dřeva, ekologického a udržitelného materiálu. V případě, že jsou bloky palety lisované, je využit i dřevní odpad. Výroba europalet EPAL, použitého spojovacího materiálu i lisovaných špalků podléhá přísným kvalitativním kontrolám.

Sama EPAL odhaduje, že ve směnném systému se dnes pohybuje zhruba 650 milionů jejích palet spolu s desítkami a snad stovkami milionů palet dalších výrobců.

Každý asi tuší, že tyto oddané služebníky moderní logistiky mají už několik let „v práci“ technologové, kteří hledají vhodné cesty k tomu, aby obyčejným paletám vtiskli aspoň kapičku té dnešní inteligence. K dispozici jsou dnes senzory, které dokážou mapovat aspekty, jako jsou otřesy, poloha, zrychlení a teplota. Paleta pak může nezávisle hlásit jakékoli odchylky, jako jsou vibrace nebo třeba teplotní výkyvy. To je už ale jiný příběh …

Miroslav Rumler za laskavé podpory Dany Babušíkové

Jak si jednou zvykneš…

Zvyk je železná košile, říká známé české přísloví. Je to narážka na jednu ze základních lidských vlastností, totiž na naši rezistenci ke změnám, k tomu, že máme tendenci preferovat mnohdy nedokonalou, zato zažitou praxi, než abychom zariskovali a přijali nové, nezřídka lepší řešení. A co že mě k téhle úvaze přivedlo? Bylo to nedávné výročí první poštovní známky, která přinesla revoluční obrat v pohledu lidské společnosti na doručování zásilek, resp. na formu placení za její doručení. Dostala název Penny Black, tedy černá jednopencovka, a jako první poštovní známka světa byla vydaná ve Velké Británii 1. května 1840. Známka zobrazuje – jak jinak – profil královny Viktorie, má hodnotu jedné pence a byla součástí reformy poštovnictví. Celkem bylo tenkrát vytištěno přes 68 milionů kusů. A zatímco do té doby bylo zvykem, že poštovné platí příjemce proti doručení zásilky, poštovní známka umožnila doručení zásilky vyplatit straně odesilatele předem, totiž v okamžiku jejího předání britské poště.

Jo, první máj…

Zítra je pro většinu z nás volný jinak všední pracovní den, a navíc není vyloučené, že ty šťastnější dokonce i ku lásce pozve hlas hrdliččin. Mnozí z těch, kteří stále ještě mají důvěru v moderní meteorologické modely řízené datovou analýzou umělé inteligence, nabízí prodloužený víkend vítanou příležitost naplánovat výlet na chatu, projížďku na kole, nebo na motorce a užít si to, co lze bezpochyby považovat za začínající jaro. Okrasné zahrady a parky začínají hýřit barvami, rekreační oblasti a zahrádkářské kolonie prožívají návrat svých nedočkavých uživatelů a vozovky se plní svátečními řidiči, cyklistickými pelotony i osamělými a za šera jen sporadicky osvětlenými jezdci.

Každý den (ne)může být posvícení…

Slavíme rádi. Na rozdíl od většiny jiných národů máme vedle narozenin i svátky neboli jmeniny. A snad i proto, že neustále přibývá jmen, která už se do tzv. občanského kalendáře ani za cenu dalších duplicit nevejdou, vedle narozenin, jmenin a křesťanských svátků rok za rokem přibývají stále další a další dny sváteční a významné, a to zejména z pohledu našich tradic a národní identity. Nově ukotvené svátky nejenže ty dosavadní nenahrazují, ale vrství je na sebe. Řekněme například, že jste se narodil 16. března a rodiče vám dali jméno Herbert. Pak slavíte narozeniny a svátek současně, navíc ale svátek slavíte společně s Elenou, na kterou už samostatný svátek nezbyl. Tentýž den je ale současně svátkem všech příznivců roztomilých asijských medvídků, kteří mají svůj mezinárodní Den pand (World Panda Day). Ani to ale nestačí, protože v kontextu škol a vzdělávání je tento den navíc spojován s oslavou matematiky, především pak čísla π. To mi, podobně jako většina ostatních matematických konstant, k srdci nepřirostlo natolik, abych jeho mezinárodní svátek přijal za vlastní, nicméně mnozí možná nepohrdnou a číši na jeho počest každoročně slavnostně pozdvihnou. Tak jako tak, důvodů je víc než dost.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.