I léto má svá pravidla …

03.08.2023 | Pod lupou

Letní prázdniny se nekompromisně přehouply do své druhé poloviny, a to je po krátké odmlce dobrý důvod k úvaze o tom, co pro nás vlastně toto období znamená.

Pro každého je to samozřejmě něco trochu jiného, pro většinu je to ale podle slov zkušeného plavčíka na mole Slapské přehrady podobné: „Prvních čtrnáct dnů si málokdo dokáže představit jinak než v Chorvatsku nebo Itálii, takže u nás sezóna začíná až v půlce července, to ale navíc musí klapnout počasí. V srpnu už mají po dovolené a vstupné tak má cenu vybírat jen o víkendech …“.

To do jisté míry nabízí i odpověď na naši otázku proč je hlodání času tolik patrné na většině tuzemských rekreačních zařízení, jež v minulosti doslova praskala ve švech a dnes až na výjimky zejí prázdnotou.

Faktem ale je, že druhá polovina letních prázdnin je tak nějak klidnější, je více času na setkávání s přáteli a známými, pro mnohé z nás představuje i návrat k pracovním povinnostem, letním schůzkám s obchodními partnery, a to nezřídka v prostředí letních zahrádek více či méně osvědčených podniků. S krátícím se dnem a klesající teplotou ovzduší sice trochu opadá adrenalin z letních exotických zážitků, pro nás ale může taková změna přinést příležitost o to víc si odpočinout a načerpat síly do nadcházející podzimní sezóny.

Počasí posledních pár dnů u nás sice rekreaci moc nepřálo, ale nic netrvá věčně, těžké mraky se jistě brzy rozplynou a my budeme mít ještě spoustu času užít si tu letní pohodu, na kterou pak zejména v dlouhých zimních měsících tak rádi vzpomínáme.

Tak se čiňte, ať jsou i vaše vzpomínky na tyto dny co nejpřitažlivější!

Miroslav Rumler

Na Bledu to dneska žije …

Něco ve smyslu „Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil“, chtělo by se říct mnohým z těch, kdo sledovali tento týden vývoj kolem znovuobsazení vlastně neuvolněného postu českého ministra zahraničí. Na platformě logistického týdeníku se ale snad lépe hodí přirovnání k sázce na jistotu, protože jistota je přece jenom tím, co odjakživa dělá logistiku logistikou.

Losnu nebo Mažňáka?

„Ale třeba Bahňáka“. Pro kluky, kteří už oslavili padesátku (a snad nejen pro ty), jasný odkaz na Foglarovy Rychlé šípy a jejich dobrodružné výpravy do ikonických Stínadel, tajemné a neodolatelné části staré Prahy. Pro vás ostatní, kdo nejste odkojeni podpultovými rodokapsy, Hlasatelem a sešitovým vydáním Šípáků, třeba jen bonmot reagující na současné vládní, nebo chcete-li koaliční třenice. Prostě takové vágní vyjádření toho, že je skoro jedno, kdo ze souboje vyjde jako vítěz, protože pro NÁS je zásadní směr, tedy něco jako za co bojujeme a kam směřujeme. „Námi“ myslím logistické profesionály, kteří musí bezchybné výkony podávat navzdory politickému hašteření, vrtochům počasí, ale také tlaku ekologických aktivistů či nejrůznějších módních trendů.

Když není kde brát …

Celý včerejší den přinášel stále další a další analýzy první debaty dvou současných kandidátů na post amerického prezidenta a potažmo současně nejvlivnějšího člověka planety z pera odborníků místních i přespolních. Výraz „současných“ přitom reflektuje známou skutečnost, že nejde o první předvolební debatu v tomto volebním období, ale o první mezi paní vice prezidentkou Harrisovou a panem exprezidentem Trumpem. Výsledek debaty je ale, jak se v posledních letech stalo tradicí, podle většiny komentátorů takový nijaký. Jako by odrážel pocity voličů, kteří si nejsou jisti, jestli volbou jednoho z kandidátů podpoří ve skutečnosti toho lepšího, nebo jestli tím jen podpoří tu lepší ze dvou špatných variant. Kdo si vzpomene na kterékoliv z voleb posledních let u nás, uvědomí si, v jak podobné situaci jsme i my tady u nás doma, ale i v celé Evropě.