Jako klid před bouří …

15.08.2024 | Pod lupou

Jakkoliv nám nepřísluší v oborovém periodiku hodnotit politické či dokonce vojenské události, byť by byly sebevýznamnější, za pozornost určitě stojí povšimnout si jisté paralely, kterou lze aktuálně spatřit ve vývoji obou nejvýznamnějších válečných konfliktů na straně jedné a v logistice na straně druhé. Ve všech případech jde totiž o chvíli napjatého očekávání budoucího vývoje.

Ten může přinést jak zcela zásadní změnu k horšímu, tak i toužebně očekávané uvolnění a s ním spojenou perspektivu lepších zítřků. Zatímco blízký východ žije v očekávání podoby reakce Íránu na diverzní akci Izraele a Evropa zvědavě vyhlíží, jak se vládce východní mocnosti postaví k historicky prvnímu úspěšnému průniku ukrajinských vojsk na jeho území, my v logistice bedlivě sledujeme vývoj situace v Evropě kolem proměny jednoho z klíčových oborů, kterým je automotive. Ten se na straně reálné poptávky zejména o moderní elektromobily potýká se zásadními problémy, které se, umocněné rozčarováním investorů nad nečekaně slabou návratností peněz vložených do rozvoje AI v posledních dnech dominovým efektem šířily do celé řady hi-tech oborů. Výzvy přerostly v rizika a dnes je tak skutečně složité odhadnout, kam nejlépe upřít veškeré úsilí, kam a v jakém rozsahu nasměrovat investice a jakými dovednostmi a technologiemi vybavit své lidi, aby měli šanci v nadcházejícím období uspět. Nezbývá, než žít více přítomností a budoucnost prozatím spíš jen sledovat na pozadí, i když mnozí jistě oprávněně varují před rizikem, že kdo do vlaku budoucnosti nenaskočí dnes, v lepším případě za pár let uvidí jen jeho koncová světla.

Teď ale spoustu oborů a s nimi i logistiku čeká jeden z významných sezónních vrcholů, kterým je návrat školáků zpátky do lavic, který následně plynule přejde už do předvánoční špičky. Takže v logistice aktuálně prožíváme klid před bouří i v krátkodobém horizontu. Sezónní špičky jsou ale výzvami v pravém smyslu toho slova, s těmi počítáme a nebojíme se jich. Na tento typ bouří jsme dokonale připraveni a vlastně se na ně docela těšíme …

Miroslav Rumler

Jak si jednou zvykneš…

Zvyk je železná košile, říká známé české přísloví. Je to narážka na jednu ze základních lidských vlastností, totiž na naši rezistenci ke změnám, k tomu, že máme tendenci preferovat mnohdy nedokonalou, zato zažitou praxi, než abychom zariskovali a přijali nové, nezřídka lepší řešení. A co že mě k téhle úvaze přivedlo? Bylo to nedávné výročí první poštovní známky, která přinesla revoluční obrat v pohledu lidské společnosti na doručování zásilek, resp. na formu placení za její doručení. Dostala název Penny Black, tedy černá jednopencovka, a jako první poštovní známka světa byla vydaná ve Velké Británii 1. května 1840. Známka zobrazuje – jak jinak – profil královny Viktorie, má hodnotu jedné pence a byla součástí reformy poštovnictví. Celkem bylo tenkrát vytištěno přes 68 milionů kusů. A zatímco do té doby bylo zvykem, že poštovné platí příjemce proti doručení zásilky, poštovní známka umožnila doručení zásilky vyplatit straně odesilatele předem, totiž v okamžiku jejího předání britské poště.

Jo, první máj…

Zítra je pro většinu z nás volný jinak všední pracovní den, a navíc není vyloučené, že ty šťastnější dokonce i ku lásce pozve hlas hrdliččin. Mnozí z těch, kteří stále ještě mají důvěru v moderní meteorologické modely řízené datovou analýzou umělé inteligence, nabízí prodloužený víkend vítanou příležitost naplánovat výlet na chatu, projížďku na kole, nebo na motorce a užít si to, co lze bezpochyby považovat za začínající jaro. Okrasné zahrady a parky začínají hýřit barvami, rekreační oblasti a zahrádkářské kolonie prožívají návrat svých nedočkavých uživatelů a vozovky se plní svátečními řidiči, cyklistickými pelotony i osamělými a za šera jen sporadicky osvětlenými jezdci.

Každý den (ne)může být posvícení…

Slavíme rádi. Na rozdíl od většiny jiných národů máme vedle narozenin i svátky neboli jmeniny. A snad i proto, že neustále přibývá jmen, která už se do tzv. občanského kalendáře ani za cenu dalších duplicit nevejdou, vedle narozenin, jmenin a křesťanských svátků rok za rokem přibývají stále další a další dny sváteční a významné, a to zejména z pohledu našich tradic a národní identity. Nově ukotvené svátky nejenže ty dosavadní nenahrazují, ale vrství je na sebe. Řekněme například, že jste se narodil 16. března a rodiče vám dali jméno Herbert. Pak slavíte narozeniny a svátek současně, navíc ale svátek slavíte společně s Elenou, na kterou už samostatný svátek nezbyl. Tentýž den je ale současně svátkem všech příznivců roztomilých asijských medvídků, kteří mají svůj mezinárodní Den pand (World Panda Day). Ani to ale nestačí, protože v kontextu škol a vzdělávání je tento den navíc spojován s oslavou matematiky, především pak čísla π. To mi, podobně jako většina ostatních matematických konstant, k srdci nepřirostlo natolik, abych jeho mezinárodní svátek přijal za vlastní, nicméně mnozí možná nepohrdnou a číši na jeho počest každoročně slavnostně pozdvihnou. Tak jako tak, důvodů je víc než dost.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.