Jedna a jedna aby vždy dvě byly …

01.02.2024 | Pod lupou

Ikona moří, neboli Icon of the Seas. Největší a nejmodernější výletní loď světa v uplynulém týdnu vyplula z přístavu ve floridském Miami na svou první plavbu.

365 metrů délky, 20 palub, 7.600 pasažérů a 2.350 členů posádky. Bohatá výbava zahrnuje vedle standardních prvků nově například potápěčské a divadelní centrum pod skleněnou kopulí, kluziště, plážový klub s prvním zavěšeným nekonečným bazénem na lodi, největší vodní park na moři se šesti různými tobogány …

Do středu pozornosti se ale loď hned po svém představení veřejnosti nedostala jen kvůli své unikátní výbavě, výjimečnosti nabízených zážitků ani cenám za plavbu v luxusu. Terčem zájmu se ve světle současného tažení proti spalovacím motorům překvapivě ve větší míře nestal ani pohon zajišťovaný prostřednictvím nejmodernějších diesel elektrických motorů o celkovém výkonu mnoha desítek tisíc koňských sil. Všichni asi tuší, že něčím pořádným tu věc přece rozhýbat musíte a na moři daleko od břehu není prostor pro velké experimentování.

O poznání větší pozornost především evropská média věnují logickým konsekvencím v místech, do kterých lodě tohoto typu pravidelně pasažéry a posádky k denním návštěvám na jednotlivých trasách přivážejí, aniž by pro ně představovaly významnější zdroj příjmů. Lodě po zakotvení vyžadují služby spojené s likvidací obrovského množství odpadů, připojení ke zdrojům elektrické energie, pitné vody a dalších zdrojů, které zejména v méně rozvinutých destinacích nepatří právě k těm zbytným, natož pak obnovitelným. Jde podle všeho o kritiku dvojího přístupu k téže věci. Totiž k deklarované nutnosti přísným metrem hodnotit každý mikrogram emisí, který může reálně ohrozit život na planetě. Pro jedny je velmi těžké smířit se s tím, že by emise třeba z moderních benzínových či dieselových sanitek, zplodiny z plynových kotlů v našich domácnostech či biometan produkovaný jako nezbytný vedlejší produkt i té nejmodernější evropské živočišné výroby měly být pro naši společnou planetu nebezpečnější a zavrženíhodnější, než ty z dieselových agregátů tak trochu zbytečných výletních lodí, či jejich provozu přizpůsobených karibských nebo tichomořských elektráren a místních čističek odpadních vod. Pro druhé je zas jen těžko představitelné, že by opatření směřující k bezemisní budoucnosti mohla postupně významně zasáhnout i do jejich možností jak trávit vlastní volný čas.

Není asi předmětem tohoto pojednání rozsoudit, co je horší a co je lepší, co škodí víc a co míň. Zajímavé je zjištění, jak odlišnou optikou lze toto téma vidět v různých částech světa. Neméně zajímavé pak bude sledovat, nakolik se bude dál dařit nesmlouvavé pojetí proměny světového hospodářství cestou regulace nastolenou zejména evropskými politickými elitami implemnentovat i v dalších částech světa. Přitom by možná stačilo nalézt společný způsob uvažování o spotřebě jako fenoménu dnešní doby. Jde o potenciál, který představuje realistické nastavení spotřeby moderní společnosti a snížení jejího stále rostoucího plýtvání omezenými zdroji. S pravděpodobností hraničící s jistotou lze očekávat, že i drobná korekce v nastavení spotřebitelské poptávky, byť by umožnila třeba jen efektivnější využití stávajících dopravních a skladových kapacit, by nám všem přinesla výsledky významnější než další násilná regulace, která navíc vzbuzuje zejména v Evropě stále větší odpor …

Miroslav Rumler

Každý den (ne)může být posvícení…

Slavíme rádi. Na rozdíl od většiny jiných národů máme vedle narozenin i svátky neboli jmeniny. A snad i proto, že neustále přibývá jmen, která už se do tzv. občanského kalendáře ani za cenu dalších duplicit nevejdou, vedle narozenin, jmenin a křesťanských svátků rok za rokem přibývají stále další a další dny sváteční a významné, a to zejména z pohledu našich tradic a národní identity. Nově ukotvené svátky nejenže ty dosavadní nenahrazují, ale vrství je na sebe. Řekněme například, že jste se narodil 16. března a rodiče vám dali jméno Herbert. Pak slavíte narozeniny a svátek současně, navíc ale svátek slavíte společně s Elenou, na kterou už samostatný svátek nezbyl. Tentýž den je ale současně svátkem všech příznivců roztomilých asijských medvídků, kteří mají svůj mezinárodní Den pand (World Panda Day). Ani to ale nestačí, protože v kontextu škol a vzdělávání je tento den navíc spojován s oslavou matematiky, především pak čísla π. To mi, podobně jako většina ostatních matematických konstant, k srdci nepřirostlo natolik, abych jeho mezinárodní svátek přijal za vlastní, nicméně mnozí možná nepohrdnou a číši na jeho počest každoročně slavnostně pozdvihnou. Tak jako tak, důvodů je víc než dost.

Když ani zlaté dno netáhne…

To ještě i v Praze ležel sníh, když jsem zjistil, že mě letos bude čekat postavení nového plotu. Přes sousední pozemek k tomu našemu drátěnému, narychlo prostříhanému obyčejnými kleštěmi, tenkrát vedla sněhovým popraškem vyšlapaná cestička, která pak pokračovala k neodborně otevřenému zahradnímu domku s nářadím. Asi není třeba popisovat, jaké překvapení ve mně vzbudilo zjištění, že i v dnešní době stále někomu stojí za to vážit tak komplikovanou cestu k nabytí spíše průměrného ručního nářadí, dobrého tak maximálně k fyzické dřině, cynicky označitelné za příslovečnou krev, slzy a pot. I dnes tak holt plot musí plnit více funkcí než jen tu dekorační.

Jako zmatení jazyků…

Zmatení jazyků, nebo chcete-li biblický příběh, v němž Bůh lidi pyšně stavící babylonskou věž až do samotného nebe potrestal tím, že jim znemožnil vzájemnou domluvu rozdílnými jazyky. Jako by rozdílnými jazyky mluvili i ti, kdo vztah vítěze a poraženého prezentují jako současné vítězství obou soupeřících stran, jakkoli to odporuje veškeré logice klání dvou odhodlaných bijců…

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.