Kdo je připraven, není zaskočen …

14.11.2024 | Pod lupou

Logistika nemá ráda nečekaná překvapení. Jako disciplína, jejíž původ lze dohledat v ozbrojených složkách, preferuje aktivní predikování nejrůznějších scénářů budoucího vývoje, které umožňují vše s předstihem bezpečně naplánovat. K tomu dřív sloužila zejména špatná zkušenost z minula, kterou dnes doplňuje celá řada metod matematického modelování. Katastrofální záplavy v letech 1997 a 2002 nás zastihly zcela nepřipravené především díky absenci použitelných zkušeností a nedostatečné rozvinutosti modelování. To následky těch letošních povodní, zejména ve smyslu škod na zdraví a životech lidí, se nám po více než dvou desetiletích příprav a s pomocí matematických modelů podařilo významně minimalizovat.

Ve Španělsku naopak před několika málo dny chyběla jak relevantní zkušenost, tak i důvěra v pravdivost modelů, jež apokalypsu do značné míry avizovaly. To stačilo k tomu, aby došlo k jevu, který je ve vojenském prostředí označován jako mimořádná událost.

Nechci spekulovat o tom, zda lze srovnávat sílu, se kterou živly udeřily na španělskou Andalusii, s intenzitou zářijových povodní u nás. Jisté však je, že zatímco u nás se díky učebnicové přípravě podařilo ztrátám na životech předejít zcela, ve Španělsku půjdou minimálně do vyšších stovek ne-li tisíců. A jestli u nás veškerá nezbytná podpora a pomoc byly na místě už v okamžiku prvního vzedmutí hladin vodních toků, v okolí Valencie se na odpovídající pomoc čekalo celé dny. Nemyslím, že by nezbytně ve Španělsku neměli kvalitní logistiku, zejména pak tu zaměřenou na řešení živelných událostí. Chyběl jim čas na přípravu a v tak velké zemi, jakou Španělsko je, dost možná i na přesun lidí i techniky. Ve výsledku velmi špatný výsledek ze Španělska, ale stejně tak i ten výjimečně dobrý od nás, by společně měly být jasným důkazem toho, že i logistika, má-li ze sebe vydat to nejlepší, potřebuje nezbytný čas na přípravu.

Zcela novým, a navíc takříkajíc pod radarovou výškou se rychle blížícím rizikem je schopnost firem obstát před povinností doložit implementaci opatření směřujících k plnění podmínek strategie ESG, a to již v roce 2025 zpětně za rok 2024. Zákonná povinnost sice ještě protentokrát dopadne jen na hrstku vybraných společností, jejich prostřednictvím ale už zasáhne i široký okruh dalších firem v rámci celého dodavatelského řetězce. Nasnadě je tak otázka, kde brát relevantní inspiraci. Příkladů tzv. dobré praxe je prozatím skutečně jako příslovečného šafránu, ledasco se ale už „omrknout“ dá. Inspiraci už dnes nabízejí první projekty postavené například na plošném využívání HVO namísto klasických paliv pro komerční flotily. Kdo by hledal vzor pro vlastní výrobní či logistické zázemí, nabízí se inspirace velmi aktuální: Tak například skupina Urbanity, známá výstavbou výrobních kampusů nové generace, které stojí na energeticky úsporných technologiích, vysokém uživatelském standardu a úzké spolupráci s místními komunitami, se umístila už podruhé mezi TOP 5 firmami v kategorii malých a středních firem v letošním ESG žebříčku, který vyhlašuje Asociace společenské odpovědnosti ve spolupráci s magazínem Forbes Česko. Někdo jistě namítne, že když dva dělají totéž, není to totéž. To jistě platí i v této souvislosti, ale stejně tak platí i staré známé Kdo je připraven, není zaskočen. Je jen na každém z nás, jakou optiku vidění světa a událostí živelně měnících jeho fungování v současné situaci přijmeme. Tak šťastnou volbu!

Miroslav Rumler

Není čas na nový normál …

Všichni máme ještě v živé paměti, jak jsme si v podmínkách kovidových omezení začali poměrně brzy uvědomovat, že věci po skončení pandemie už nikdy nebudou takové jako před ní. Že se svět a společnost budou muset změnit. A protože nikdo z nás netušil přesně jak, vžil se obecný pojem nový normál. Tedy stav, kdy nově za normální považujeme něco jiného, než co jsme za normální považovali dřív. Od chvíle, kdy jsme doufali že se tak stane, ale uplynuly už bezmála čtyři roky a já, ať se dívám, jak se dívám, ten nový normál kolem sebe pořád ještě nevidím.

Není zdaleka všechno ztraceno…

Události posledních dnů jako by nám, obyvatelům staré dobré Evropy, předestíraly stále další a další důkazy o tom, že budoucnost v podobě společnosti tažené vzhůru technologickými elitami není budoucností naší. Ta podle všech dostupných informací směřuje za oceán tam, kde tuší velké příležitosti, malé regulace, vstřícné zdanění, ale především slibné zhodnocení vynaloženého úsilí i samotného kapitálu. To jistě nezní jako dobré zprávy.

Padesát odstínů udržitelnosti …

A stalo se, jak slíbil. Myslím staronového prezidenta Spojených států. Ten si s prvními kroky ve své znovu nabyté funkci opravdu pospíšil. K radosti jedněch a ke zlosti druhých, jen pár minut po své inauguraci podepsal sérii exekutivních příkazů, které bezpochyby mají potenciál zamíchat pomyslnými kartami hned na několika frontách, logistiku nevyjímaje.