Minulý týden přesně tohle rozptýlení svým obchodním partnerům a významným zákazníkům připravil importér prémiových vozů značky Lexus. Kdo aspoň jednou dostal možnost vyjet na profesionální závodní trať a změřit síly sám se sebou a s technikou umně schovanou zdaleka nejen pod kapotou sedlaného oře, ten jistě souhlasí s tím, že takové svezení je silně návykové. A tradiční japonský výrobce dobře ví, jak svou techniku vyšperkovat tak, aby se setkání s ní stalo nezapomenutelným zážitkem.
Too good to be true, tedy příliš dobré než aby to nemělo nějaké to ale, chtělo by se říct. Tím ale byl v tomto případě fakt, že letošní setkání bylo současně i loučením právě s modelem LC 500 značky Lexus, atmosféricky plněným osmiválcem o objemu pěti litrů a výkonem 341 kW a kroutícím momentem 530 Nm, který tradičně patřil pro tento typ potěšení mezi nejvyhledávanější. Fenomenální třídvéřové coupé s temperamentem dostihového plnokrevníka padne, podobně jako řada dalších podobných vozů zdaleka nejen této kategorie, na oltář nekompromisního omezování emisí v silniční dopravě. Pro mnohé je to skutečný důvod k smutku. Jiní se ptají, kdo opravdu potřebuje k životu pětilitrový osmiválec. Jednoznačná odpověď ale na tuhle a mnoho podobných otázek prozatím neexistuje. Stále častější vyjádření respektovaných opinion makerů v tom smyslu, že metodika měření reálného dopadu jednotlivých technologií napříč celou společností musí projít důkladnou revizí dává tušit, že se v blízké budoucnosti možná dočkáme mnohých překvapení. Věřme tedy společně, že ještě může nastat čas, kdy milovník silných sportovních motorů nebude ošizen o svůj díl radosti ze života o nic méně, než milovník bateriových elektromobilů. A třeba nám k tomu úplně postačí lokálně produkovaná biopaliva. Dostal jsem ujištění, že japonští výrobci, ostatně jako všichni dobří hospodáři, plány ke svým nejúspěšnějším vozům ukládají na bezpečná místa tak, aby k nim v případě potřeby v budoucnu nevedla cesta nikterak dlouhá …
Miroslav Rumler
