Mrazy, sníh a … inspirace opicí!

15.01.2026 | Pod lupou

Udeřily mrazy, celou zemi zasypal sníh a co hůř, mrznoucí déšť nám silnice, chodníky, železnici i letištní ranveje pokryl nebezpečnou ledovkou. Klouzali se tak nejen nezodpovědní jezdci na letních pneumatikách, ale i ti, kdo se na příchod opravdové zimy připravili svědomitě. Na pořad dne tak přišlo zpožďování pravidelných spojů, rušení plánovaných obchodních schůzek, home office, online meetingy a pizza nevalné kvality z mrazáku. V zásadě ale asi nic takového, s čím by většina z nás v zimě alespoň občas nepočítala.

V této souvislosti asi málokoho překvapí konstatování, že česká rozvodná elektrická síť se s příchodem příslovečné ladovské zimy ocitla v pondělí dopoledne, kdy okamžitá spotřeba elektřiny v České republice dosáhla 12.318 megawattů, pod rekordním náporem.  Překonala tím dosavadní maximum z 15. února 2021 o 92 MW. O příčině není třeba složitě přemýšlet. Teploty se záporným znaménkem logicky zvyšují energetickou náročnost vytápění, jež je v důsledku odklonu od fosilních paliv stále závislejší na elektrické energii, a to především na té zelené, obnovitelné. Kde ale v zimě brát a nekrást, když fotovoltaický panel, náš dominantní zdroj zelené energie, uvíznul až desítky centimetrů pod sněhovou čepicí, navíc zpevněnou ledovou krustou?

Snad abych se vyhnul laciné odpovědi, byť by mnohým mohla mluvit z duše, dovolím si nabídnout jistou metaforu, jejíž názornost se mi zdá být příkladnou. Podstatou téhle metafory je zjištění, že ani hloupá opice se při pohybu v korunách stromů nepustí větve, které se pevně drží, dokud se bezpečně nechytí větve jiné.

Drtivou většinu spotřeby elektřiny nezbytné ke standardnímu chodu celé naší společnosti během uplynulých několika zimních dní pokryly podle ČEPS tepelné, plynové, paroplynové a jaderné zdroje. Bylo to v souhrnu víc než 92 procent veškeré produkce. Měli jsme zjevně zatracenou kliku, že jsme se té fosilní větve ještě nestihli tak úplně pustit. Postupně sice padlo sedm mrazivých teplotních rekordů, ani tak ale nejde o nic tak úplně mimořádného, s čím bychom si mohli dovolit v budoucnu nepočítat.

Mrazy už polevily, ledová krusta i sněhová pokrývka pomalu ale jistě odtávají. Přímo úměrně rostoucím teplotám a prodlužující se délce dne tak zase své místo v našem energetickém mixu začne nacházet energie z obnovitelných zdrojů, které nejpozději v létě bude opět velký přebytek. Ten pak bude vyvolávat diskuze o nadbytečnosti zdrojů škodících nezbytnými emisemi z použitých fosilních zdrojů. Nejpozději za rok touto dobou, kdy ani ty nejmodernější technologie stále ještě neumožní mít letní energii uchovanou na celou zimu, za ně ale zase budeme pořád ještě vděční…

Miroslav Rumler

Up & Down…

Život je tak trochu jako křivka zvukové vlny. Chvíli jsi dole, chvíli nahoře. A takovou symbolickou zkratkou na cestě mezi prožitkem štěstí na straně jedné a splínem na té druhé jsou do jisté míry i ty právě probíhající Olympijské hry. I sebemenší úspěchy našich sportovců, ale zejména ty oceněné některou z medailí, nás vynášejí na samotný vrchol společné euforie, s každým neúspěchem těch favorizovaných se naopak propadáme hluboko do depresí a neváháme při tom mluvit o nespravedlnosti, křivdě, nebo alespoň o nepřízni osudu.

Za vším hledej logistiku…?

Docela rád při různých příležitostech zmiňuji, že logistika je v nějaké podobě více či méně ukryta za vším, co ve svém běžném životě děláme, čím se zabýváme a co nás obklopuje. Od ranní kávy s čerstvým pečivem, přes cestu do práce, stravování našich dětí ve školách, opravy vozidel v autoservisech, zdravotní péči v nemocnicích, nákupy v kamenných obchodech i e-shopech, až po výlety do přírody nebo třeba za sportem. Myslím to obecně, tedy tak, že uspokojování našich každodenních potřeb působí jako spouštěč mnohdy velmi složitých mechanismů, jejichž existenci si neuvědomujeme, dokud se někde něco nevymkne kontrole. A k tomu v logistice, odkojené tvrdou vojenskou praxí, dochází slovy filmové klasiky jednou, maximálně dvakrát za deset let. Tedy za předpokladu, že se v mezidobí neobjeví okolnosti, které by umožnily za selhání logistiky označit pochybení vzniklá zcela jinde, totiž tam, kde chyby z dobrých důvodů připustit nelze.

Rychlejší než myšlenka…

Byly doby, kdy bylo možné úvodník pro pravidelný týdeník napsat i v několikadenním předstihu, aniž byste riskovali expiraci jeho bezprostřední aktuálnosti. Ty doby jsou zjevně nenávratně pryč. Vývoj nezastavíš a věci kolem nás se dějí bez ohledu na to, zda je den nebo noc. Část toho jde nejspíš na vrub moderních komunikačních nástrojů, nebo chcete-li platforem. Ty nejenže to umožňují, mnohé z nich svou jednoduchostí a uživatelskou vstřícností dokonce vyzývají k tomu, abyste je použili hned, jakmile se vám v mysli třeba jen začíná rodit nějaká myšlenka. Co by ještě před nedávnem znamenalo, že s ní budete muset dojít k počítači, zapnout ho a s ohledem na zvyklosti začít obratně formulovat, to je dnes otázkou několika málo kliků na telefonu z kanape, taxíku, nebo třeba od stolu v baru nevalné pověsti. Digitální svět křižují miliardy sdělení, z nichž mnohá jsou ovlivněna okamžitým rozpoložením pisatelů, chybujícím asistentem prediktivního psaní i opileckou pýchou. Co konkrétně finální podobu textu formovalo ale už nikdo nezjistí. Vzít zpět zprávu, která už jednou odešla, je složité. Vedle stopy digitální totiž za sebou navíc většinou zanechává i stopu emocionální.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.