Aktualitou, která ale za zmínku stojí, protože přeci jen s logistikou tak trochu souvisí, je navýšení rychlostního limitu na části našich dálnic. To po červnovém souhlasu Poslanecké sněmovny v uplynulých dnech posvětil i Senát.
Jde o změnu, jež z logiky věci povede ke snížení bezpečnosti silničního provozu. Současně ale přinese i exaktně měřitelný nárůst škodlivých emisí. Přitom paradoxně přichází v době, kdy jednotky mikrogramů všemožných škodlivin horečnatě srážíme stále tvrdšími emisními normami ženoucími ceny nových vozidel do astronomických výšin. Pohonné hmoty vylepšujeme neúčinnými biosložkami a ve městech poslušně dopřáváme sluchu aktivistům za takové snížení rychlosti, u které nás při průjezdu po páteřních komunikacích budou předhánět i předškolní děti na svých plastových odrážedlech.
To celé je o to bizarnější, že do novely zákona se naopak nedostalo jinde běžné stanovení bezpečného odstupu mezi vozidly, nikdo se ani nepokusil regulovat zcela chaotický provoz elektro koloběžek, jež stále ve větší míře zaplavují centra měst a mnohdy tam komplikují nejen provoz vozidel, ale i pohyb chodců.
Jako by respektování názoru odborníků, statistik dopravních nehod a jejich příčin i prosté životní zkušenosti nebylo dost korektní. Jako by potřeba dotknout se horké plotny, aby pochopili, už nebylo výsadou jen malých dětí …
Miroslav Rumler
