Zatmění jako inspirace …

11.04.2024 | Pod lupou

Je to jen pár dnů, co bylo nad Severní Amerikou pozorovatelné úplné zatmění Slunce. Zatmění se opakují pravidelně, často ale na odlehlých místech. K úplnému zatmění Slunce dochází na Zemi sice přibližně každých osmnáct měsíců, ale protože většinu Země tvoří oceány, možnost tento jev sledovat a mít při tom pevnou půdu pod nohama je poměrně ojedinělá.

Za vyhledávanou atrakcí tak napříč celou planetou cestovaly miliony lidí, což významně přispělo k razantnímu zdražení nejen letenek, ale i většiny ubytovacích kapacit podél pevninského pásu od Mexika přes USA do Kanady, na němž bylo možné v průběhu několika hodin pouhým okem úplné zatmění Slunce sledovat.

Leckdo by teď asi očekával polemiku o tom, jaký smysl lidem, z nichž přinejmenším statisticky významné procento aktivně podporuje politiku systematického snižování emisí CO2, dává létat stovky a tisíce mil za kouskem tmy uprostřed jinak slunečného dne. Cílem ale jistě není rušit nebo dramaticky omezovat vše, co není klíčové pro samotnou podstatu žití, protože i přes úpřímnou snahu snížit dopady naší existence na klima planety Země nelze život proměnit v pouhý boj o neutrální přežití.

„Nehledě na to, kým jste nebo jak žijete, pohled na zatmění začíná strachem. Ten obraz vás šokuje. Strach se ale postupně mění v úžas a pak pocit vznešenosti,“ říká o zatmění jeho zkušený pozorovatel a autor knihy o něm Anthony Aveni. Navíc uvedl, že každé zatmění, jehož byl svědkem, v lidech vyvolávalo hluboký úžas a probouzelo pocit sounáležitosti. Někteří lidé se v důsledku sledování tohoto jevu rozpláčou a začnou objímat lidi kolem sebe. Nabízí se zde jistý druh paralely s celou řadou dalších, v mnohém neopakovatelných zážitků, které nás přes prožitý strach a úzkost dovedou postupně až k radosti z obyčejného a všedního. Může tak jít o příklady typu (úspěšného) padákového seskoku, ponoru k tajemnému vraku na dně moře, nebo pouhý zážitek z horské dráhy.

Otázkou pak zůstává, jestli lze i v logistice podobný efekt očekávat poté, co evropské dodavatelské řetězce překonají současné objektivní překážky v podobě drahých energií, důsledků probíhajících válek na Ukrajině a na Blízkém východě se všemi jejich konsekvencemi, nejistotu ohledně budoucnosti automobilového průmyslu a nové definice nízkoemisní energetiky … Bylo by krásné věřit, že podobně jako u zatmění Slunce, i v logistice a vlastně v dodavatelských řetězcích vůbec je před námi fáze plná radostného pláče a vzájemného objímání, úžasu a pocitu vznešenosti z návratu k něčemu, co aspoň trochu připomíná všednost života před těmito událostmi.

Přiznám se, že na takový vývoj bych si asi nevsadil. Ale kdo ví, v Česku bude možné sledovat úplné zatmění Slunce až za 111 let, tak času máme opravdu dost …

Miroslav Rumler

Logistika ve světle polární záře …

Že to ale byla jízda, ten uplynulý týden! Napětí, které hned druhý den mistrovství světa přinesl napřed konec základního hracího času, následovaný vyčerpávající hrou v prodloužení zakončený úspěšnými nájezdy už v prvním utkání české reprezentace s obávanými Finy. Jako by šťastný konec téhle zápletky předznamenala výjimečná scenérie páteční polární záře. Ta se jen několik málo minut před koncem třetí třetiny rozlila nad celým Českem s nebývalou intenzitou. Pro ty šťastnější, kteří dokázali souběh těchto dvou výjimečných událostí úspěšně zvládnout, šlo o chvíle, na které budou ještě řadu let vzpomínat. Chtělo to ale dobrou logistiku.

Kdo nefandí, není Čech …

Je čtvrteční ráno a my za sebou máme tři významné svátky, jakými byly slavnosti 1. máje, výročí povstání Pražanů proti nacistické okupaci a vzpomínka na konec druhé světové války na starém kontinentě. Všechny provázela celá spousta oslav, které do ulic, parků a vůbec do veřejných prostor přivedly za zábavou tisíce lidí.

Realita na pozadí …

Ráno bezprostředně následující po prvním májovém dni, který se navíc co do počasí nad očekávání vyvedl, se jen velmi těžko hledají témata s potenciálem získat si pozornost široké veřejnosti. Poklidné sváteční tempo nám dalo příležitost alespoň na chvíli odvrátit zrak od našich monitorů a zapomenout na témata, která ač mnohdy vzdálená tisíce kilometrů, tvoří díky aktuálnosti zpravodajství více či méně nechtěnou kulisu všedního dne.