Zpátky ke kořenům …

19.01.2023 | Pod lupou

Poslední dny přinesly živou diskuzi o tom, jak vlastně vnímáme armádu, vojáky a jejich úlohu v naší společnosti. Ti ve věku středním a zejména vyšším středním mají armádu povětšinou spojenou s povinnou vojenskou službou, s útěky přes kasárenský plot, smaženým sýrem v nádržní restauraci a pomíjivými milostnými vztahy daleko od domova. Mladší ji pak mají tendenci vidět asi spíš na pozadí mezinárodních misí našich vojáků po boku jejich zahraničních kolegů.

Co však armádu let dávno minulých a těch dnešních spojuje je skutečnost, že to byla právě ona, kdo dal vzniknout disciplíně zvané logistika. I právě probíhající boje na východě Ukrajiny jasně ukazují, jak důležité je, aby nejen munice a vojenská výzbroj, ale zejména potraviny, zdravotnický materiál nebo třeba zimní výstroj dorazily v pravý čas na správné místo. Ani dříve, ani později. Zákonitosti, které v mírové společnosti dělají život komfortní a podporují poptávku, jsou ve vypjaté situaci život nejen umožňující, ale mnohdy i zachraňující.

Smyslem této glosy není dávat doporučení ani ke glorifikaci armády, ani k jejímu odsuzování. Smyslem je jen připomenout široké logistické veřejnosti, že to bylo právě vojenské prostředí, které dalo vzniknout našemu oboru, definovalo celou řadu standardů, jež dodnes používáme, a to daleko za hranicemi kasárenských dvorů …

Miroslav Rumler

Všude dobře …?

Kdo by čekal, že s nástupem letních prázdnin přijde ruku v ruce i okurková sezóna nejen do oborového zpravodajství, škaredě se spletl. No řekněte sami: atentát na amerického prezidentského kandidáta, pletichy kolem podoby nového Evropského parlamentu,...

Aby nejen léto bylo úplně normální …

V posledních letech jsme si pomalu zvykli pracovat s tím, že věci nejsou jak bývaly a svět kolem nás se vyvíjí jinak, než jak se vyvíjel dřív. Dost možná to tak opravdu je. Počasí se opravdu zdá být stále extrémnější, politici neomalenější, sociální sítě vlivnější, války nesmyslnější a měny volatilnější, nebo chcete-li méně stabilní. Možná jde ale tak trochu o nastavení optiky, kterou se na dění kolem sebe dnes díváme.

LC 500: Králem bez nástupce …

Je to taková radost, nebo jistý druh splnění dětského snu. Mám na mysli ráno, kdy se vzbudíte s tím, že je to už jen pouhých sto kilometrů, tedy maximálně půldruhé hodinky, co vás dělí od příjezdu na mostecký autodrom, kde na vás čeká na dvacet vycíděných a hlavně natankovaných vozů plných energie, čekajících na to vaše nedočkavé sešlápnutí plynového pedálu.