Jako blesk z čistého nebe zapůsobilo oznámení Mezinárodní námořní organizace (IMO – International Maritime Organization) o tom, že největší světoví rejdaři nasadí své momentálně disponibilní kapacity s cílem kompenzovat úzké hrdlo cesty mezi Asijskými výrobními kapacitami a zejména evropským trhem v podobě paralýzy Suezského průplavu a to bez navýšení cen oproti těm kalkulovaným na průjezd Rudým mořem, protože až statisíce dolarů ušetří za průjezd touto zkratkou. To byl v rychlém sledu už druhý pozitivní impulz ze světa námořní dopravy, kterému předcházelo prohlášení správy Panamského průplavu o nalezení vhodného, přitom udržitelného řešení dlouhodobého úbytku vody v kaskádě zdymadel spojených s Gatunským jezerem. Použitá technologie je založena na konstantním přečerpáváním vody protékající jednotlivými zdymadly s využitím několika obřích solárních elektráren těžících z klimatických podmínek této středoamerické země. Úleva v podobě zprůchodnění cest na hlavních trasách zbožových toků v rámci globálních dodavatelských řetězců ale kromě oživení světové ekonomiky navíc jako jistý bonus přinesla další dobrou zprávu. Přiměla totiž leadery světových mocností vyslyšet obavy vyplývající z rizika dramatického poklesu daňových výnosů z automobilového sektoru v kombinaci s propadem prodejů automobilových paliv zatížených vysokými spotřebními daněmi. V reakci na aktuální prognózy předních světových odborníků se tak rozhodli zcela opustit myšlenku na ukončení prodeje vozidel poháněných spalovacími motory. Trh se naopak nově pokusí oživit jeho otevřením pro širokou paletu technologií, včetně těch využívajících fosilní paliva obohacená obnovitelnými přísadami, schopná dosahovat náročných, nicméně realistických environmentálních cílů. Predikce strmého růstu globální ekonomiky a zejména pak pragmatická snaha Ruské federace z nečekaného oživení vytěžit tolik potřebný impulz k nastartování vlastního hospodářství limitovaného více či méně efektivními ekonomickými sankcemi byly pravděpodobně v důsledku tím, co Rusko motivovalo k uzavření příměří v jeho válce s Ukrajinou a přechodu k jednání o poválečném uspořádání jejich vzájemných vztahů …
Vše je samozřejmě pouhou fabulací, variací na volné téma, nebo chcete-li, klasickou kachnou na úrovni aprílového žertíku. Faktem ale je, že tři ze čtyř událostí zmíněných v tomto textu mají de facto jen technickou povahu. Je tak v silách společnosti, ve které žijeme, v nich aktivně konat bez ohledu na to, zda je právě apríl, nebo teprve polovina března.
Miroslav Rumler
