Ekonomové světoví i místní si v posledních letech zvykli užívat ve svých úvahách metaforu, v níž je globální ekonomika přirovnávána k obrovskému zaoceánskému plavidlu, jež je standardním kormidlem ovladatelné jen velmi omezeně a vyniká zejména svou obrovskou setrvačností. Takové přirovnání dává tušit, že ke změnám v kurzu logicky dochází jen velmi zřídka, pomalu a především s velkým zpožděním. Klíčovým prvkem navigace se k tomu navíc stala vize dokonalého, bezemisního a důsledně regulovaného životního stylu, které při respektování nastavených parametrů nevadilo, že je to často sice tak nějak dál, ale zato horší cestou. Kýl křižníku už navíc začíná viditelně drhnout o nepoddajné, naší vlastní vinou silně zanesené dno pod hladinou, která navíc skrývá celou řadu hrozeb v podobě podmořských skalisek a ledovců. Zákonitě tak přichází čas pro první korekce klíčových parametrů používané navigace.

Bednárik na dopravu, Macinka do Černínského paláce, Turek na životní prostředí a Babiš zřejmě do Strakovky… To všechno samozřejmě jsou témata, která dění uplynulých dní nejenže ovlivňují, ale každé z nich má potenciál samostatného, mnohdy navíc velmi výživného pojednání. Já se ale i tentokrát pokusím na žhavou půdu politického kolbiště nevstoupit. To mi usnadňuje existence hned několika dalších aktuálních témat se slibnou perspektivou. A dost možná i s větší relevancí pro obor logistiky.

Bylo by fajn věnovat se už zase nějakým pozitivním tématům, která by měla ambici potěšit na duši a nabít čtenáře pozitivní energií, které se teď uprostřed podzimu mnohým nedostává. Takových příjemných témat je ale jako příslovečného šafránu, naproti tomu stále více událostí rozvíjí den za dnem témata spojená s nejrůznějšími hrozbami a selháváním mechanizmů, na něž jsme byli zvyklí spoléhat. Jako bychom o nich v poslední době nepsali a neslyšeli víc než dost.

Tradiční podzimní konference společnosti Reliant s názvem Technology FORUM, která byla jistým highlightem uplynulého týdne, zřetelně poukázala na to, jak moc všechno souvisí se vším a do jaké míry každý z nás závisí na chování těch druhých. Pasívní kybernetická bezpečnost, kterou jsme si ještě donedávna poměrně úspěšně řešili každý sám nákupem nejrůznějších antivirových programů, dnes bohužel nestačí.

Nevím jak vy, ale já mám k přezouvání auta vztah poněkud ambivalentní. To, co typicky na jaře už dlouhé týdny vyhlížím a považuji za součást kýženého příchodu jara, na podzim vnímám spíš jako symbol končícího teplého a slunečného počasí, prodlužujících se nocí a nástup nekončících plískanic. Do podzimního přezouvání se mi zkrátka nechce a pouštím se do něj jen proto, že to považuji za správné.

Drábová, Svěrák a Řehka. Není mnoho těch, kdo by ke slavnostnímu úternímu prezidentskému oceňování českých osobností měli nějaké zásadní výhrady. Nejenže na seznamu osob, které v rámci slavnostního večera převzaly z rukou prezidenta Petra Pavla vysoká vyznamenání, nebyl ani tentokrát nikdo kontroverzní. Mnozí si navíc všímají toho, jak struktura ocenění reflektuje skutečnosti, které jsou tolik charakteristické pro dnešní společnost.

Stojí-li optikou světa logistiky v uplynulém týdnu něco za zmínku, je to překvapivě lifestylová konference FORBES s podtitulem Lepší Česko, která se před víkendem konala v prostorách velkoryse zrekonstruovaných Císařských lázní v Karlových Varech. Logickou otázkou je, jak může konference zaměřená na témata spojená se životním stylem, profesními výzvami a karierními příběhy úspěšných manažerů i podnikatelů obohatit někoho, jehož každodenní rutinou je logistika v některé z jejích mnoha podob.

Jednotlivé produkční kapacity automobilky JLR, výrobce značek Jaguar a Land Rover, začínají po šestitýdenní odstávce pomalu ale jistě ožívat, lidé se postupně vracejí do práce, výrobní linky se dávají do pohybu, k již vyrobeným vozům se znovu daří dohledávat technická data nezbytná pro jejich zprovoznění a přihlášení do provozu. Hackerský útok, o němž už na tomto místě v minulosti byla krátká zmínka, přinesl automobilce ztráty v řádu miliard britských liber, chaos v dodavatelských řetězcích a nejspíš i ztrátu důvěry zákazníků, kteří museli týdny čekat jak na vozy nové, tak na servis těch dříve pořízených. Škody se ale nejspíš budou sčítat ještě dlouho po tom, co se věci zase (snad) vrátí takříkajíc do vyjetých kolejí a navenek bude všechno vypadat jako dřív.

Je-li Route 66 označována jako tzv. Mother Road, tedy jako matka všech (amerických) silnic, pak by si v pořadí již 66. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně zasloužil označení Father Fair, řekněme něco jako otec všech (středoevropských) strojírenských veletrhů. Nastavuje totiž každoročně od roku 1959, kdy se konal úplně poprvé, pomyslné zrcadlo stavu kdysi československé, dnes tedy české ekonomiky. Málokterá z úspěšných firem odolá pokušení pochlubit se svými výrobky a službami v prostředí některého z originálních pavilonů zcela unikátního výstavního parku BVV, jehož historie sahá až do roku 1928. Svou premiéru si tu kdysi užilo embéčko, babetta, ale taky třeba ikonická céčka. MSV, podobně jako naše národní hospodářství, zažil jak roky úspěšné až fantastické, tak i ty slabší.